Scabiosa ochroleuca L. – hlaváč žlutavý

Syn.: Columbaria ochroleuca (L.) J. et C. Presl, Asterocephalus ochroleucus (L.) Wallr., Scabiosa columbaria subsp. ochroleuca (L.) Čelak.

Čeleď: Dipsacaceae – štetkovité

Status: běžný druh

Popis: Bylina s přímými nebo krátce vystoupavými, větvenými, přitiskle chlupatými až lysými lodyhami, vysokými i 100 cm. Listy přízemní růžice obkopinaté až kopisťovité, vroubkované, zubaté až lyrovitě peřenosečné, hustě chlupaté, za květu zasychající; lodyžní listy 1–2krát peřenosečné v úzké, chlupaté úkrojky. Strbouly se zákrovními listeny čárkovitými, přitiskle chlupatými, na okrajích odstále brvitě chlupatými; kališní štětiny tmavě hnědé; koruny světle žluté, nevonné.

Možná záměna: Jediný zástupce rodu hlaváč na našem území, který má žlutě zbarvené květy.

Rozšíření: Euroasijský druh s areálem, který na západ zhruba sahá do středního Německa, na východ až po Sibiř, resp. jezero Bajkal.

V České republice se jedná o běžný druh rostoucí po celém území zejména v termofytiku a teplejších oblastech mezofytika. Vyskytuje se do zhruba 800 m n. m.

Ekologie: Hlaváč žlutavý rostle na výslunných skalnatých svazích, v travinných porostech, v lemech lesů a křovin, na suchých výslunných náspech komunikací, na hranách lomů. Preferuje suché minerálně bohaté půdy, častěji na bazických podkladech. Je součástí řady typů vegetace např. širokolistých válečkových trávníků as. Scabioso ochroleucae-Brachypodietum pinnati, na jižní Moravě též panonských širokolistých trávníků as. Polygalo majoris-Brachypodietum pinnati.

Vytrvalý hemikryptofyt s fenologickým optimem kvetení od července do začátku října.

Literatura:

Carlson S.E., et al. (2012): The historical biogeography of Scabiosa (Dipsacaceae): implications for Old World plant disjunctions. – Journal of Biogeography, 39: 1086–1100.

Štěpánek J. & Holub J. (1997): Scabiosa L. In.: Slavík B. (ed.), Květena České republiky 5, Academia, Praha, 536–542.

Najdete zde již více než 2900 druhů rostlin, hub a živočichů!