Salmo trutta - pstruh obecný

9. 11. 2009 vytvořil Zdeněk Mačát

Salmo trutta Linnaeus, 1758 - pstruh obecný

Čeleď: Salmonidae - lososovití

Status: LC

 

Popis: Pstruh obecný je v našich zeměpisných šířkách až 80 cm velká dravá ryba. Tělo je vřetenovitého tvaru a mezi ocasní a hřbetní ploutví nalezneme tukovou ploutvičku. Zbarvení pstruhů je velmi variabilní. Barevný podklad hřebních stran těla je většinou v odstínech zlato-hnědé, šedo-hnědé nebo olivově-žluto-hnědé. Nejtmavší částí těla je hřbet. Směrem k břichu intenzita podkladové barvy slábne. Břicho je bílé s nádechem do žluta nebo šeda. Boky zdobí červené a černé skrvny. Černé skrvny se vyskytují nad postranní čárou, červené skvrny pak většinou pod postranní čárou. Podkladové zbarvení bývá zpestřeno fluorenscenčními lesky.

 

Možná záměna: Zaměnit pstruha obecné je v ČR možné se dvěma zástupci z čeledi lososovitých, a to s pstruhem duhovým (Oncorhynchus mykiss) a nepůvodním druhem sivenem americkým (Salvelinus fontinalis). Pstruha duhového odlišíme lehce dle zbarvení. Pokladová barva těla je většinou šedá až stříbrná s drobnými pouze černými skvrnkami. Postranní čára má vyraznou naružovělou barvu. Sivena amerického odlišíme dle meandrovité kresby na hřebetu. Toto zbarvení nenalezneme u žádného druhu lososovité ryby v ČR.

 

Rozšíření: Druh obývající celý svět. Původní areál tohoto druhu je v Evropě, S Africe a Z Asii. Introdukovan byl na Americký kontinent, do Austrálie a na Nový Zéland. Také do zbylých oblastí v Africe a na několik ostrovů po celém světě (Kypr, Britské ostrovy, Fidži, Hawai).

 

V České republice se vyskytuje na většině území, mimo nížinné oblasti a toků velkých řek (jižní Morava, Polabí, Povltaví, Poohří).

 

Biologie a ekologie: Pstruh obecný obývá horské a podhorské potoky, tak i říčky a řeky. Velmi důležitým faktorem výskytu je kvalita vody (čistota, obsah rozpuštěného kyslíku a teplota). Pstruh je považován za významný bioindikační druh. Jde o teritoriální zvíře. Ve vodním toku vyhledává místa proudového stínu (oblast dna za kameny, příbřežní zóna). Tření začíná na podzim. Před ním však dospělci migrují proti proudu na místa tření. Samice na této lokalitě vytlouká dlouhé třecí místo, kde se celý akt odehrává. Samice i samec během páření pohybem svých těl víří písek, který má za úkol ukrýt vytřené jikry. Potravou pro pstruha obecného jsou drobní bezobratlí (ať už jedinci spadnutí na hladinu, tak druhy žijící pod hladinou). Dospělí jednici jsou schopni lovit i drobné rybky (střevle, vranky,...). Průměrný život psrtuha trvá 5 let.

 

Taxonomická poznámka: V České republice se můžeme setkat se třemi formami pstruha obecného. První a běžnou formou je pstruh obecný potoční (Salmo trutta m. fario). Druhé dvě navzájem velmi podobné formy jsou již méně časté. Jedním je pstruh obecný jezerní (Salmo trutta m. lacustris) jež obývá několik málo údolních nadrží. Poslední formou je pstruh obecný mořský (Salmo tretta m. trutta) doložený z ČR jen jednou, a to z r. 1881. Tento ulovený samec pochazí z řeky Divoká Orlice z okolí Kostelece nad Orlicí a je uložen v depozitáři NM v Praze. V ČR se v současnosti již zřejmně nevyskytuje geneticky původní populace, která byla zřejmě potlačena velkým a nekontrolovatelným dovozem.

 

salmo_trutta1 salmo_trutta2 salmo_trutta3