Russula sardonia Fr. – holubinka jízlivá
Syn.: R. drimeia Cooke, R. drimeia f. mellina (Melzer) Bon, R. expallens Gillet, R. emetica var. sardonia (Fr.) Quél., R. chrysodacryon Singer, R. chrysodacryon f. viridis (Singer) Bon, R. confertissima Kučera
Čeleď: Russulaceae - holubinkovité, Oddělení: Basidiomycota – stopkovýtrusé
Status: běžný druh

Popis: Klobouk 5 – 10 cm široký, nejprve polokulovitý, později ploše rozložený a na středu prohloubený, někdy s malým tupým hrbolkem uprostřed, na okraji pravidelný. Pokožka fialová, vínově purpurová nebo červenofialová, méně často okrová, nažloutlá nebo olivově zelená, za sucha matná, za vlhka lepkavá, mírně lesklá, slupitelná jen při okraji klobouku. Lupeny velmi husté, jen do 6 mm vysoké, úzce připojené až krátce sbíhavé, u mladších plodnic sírově nebo citrónově žluté, u starších krémově citrónové, na ostří často slzící. Třeň 3 – 8 x 1 – 2,5 cm, válcovitý, fialový nebo bělavý, při bázi rezavě žloutnoucí. Dužnina tvrdá, ve stáří mírně změklá, bělavá, pod pokožkou klobouku podobně zbarvená jako klobouk, stářím a poraněním žloutnoucí. Vůně nakysle ovocná, chuť velmi silně palčivá. Výtrusný prach středně sytě až tmavě smetanový.

Výtrusy: 7 – 9 x 6 – 8 μm, vejčité až široce elipsoidní, s bradavkami pospojovanými v neúplnou síťku.

Makrochemické reakce: Typická je růžová až načervenalá reakce na NH₄OH.

Možná záměna: Podobnými druhy jsou holubinka Quéletova (Russula queletii) a holubinka angreštová (Russula torulosa). U obou však chybí citrónově zbarvené lupeny a barevná reakce na čpavek.  H. Quéletova se navíc vyznačuje růstem pod smrky.

Ekologie: Mykorhizní druh rostoucí především začátkem podzimu ve vlhkých borových lesích. Hojná.

Literatura:

Papoušek T. [ed.] (2004): Velký fotoatlas hub z jižních Čech. – České Budějovice.

Socha R., Hálek V., Baier J. & Hák J. (2011): Holubinky (Russula). – Praha.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!