Rubus silvae-norticae M. Lepší et P. Lepší - ostružiník novohradský
Čeleď: Rosaceae - růžovité
Status: nedořešený

Popis: Prýty nízkoobloukovité, polooblé až hranaté, se stranami plochými, zelené nebo osluněné vínově naběhlé, s (10-)14-21(-26) ostny na 5 cm délky, s roztroušenými osténky a štětinami, s řídce roztroušenými přisedlými a stopkatými žlázkami a se vzácnými svazečkovitými chlupy. Ostny (4,1-)5,0-6,0(-6,9) mm dlouhé, ± stejnotvaré, štíhlé, skloněné, rovné, žlutavé až vínově naběhlé, se zploštělou bází. Listy na líci tmavozelené, lysé až olysalé, na rubu zelené až slabě šedozelené, na dotek slabě chlupaté; odění tvořeno hvězdovitými, svazečkovitými a jednoduchými chlupy. Koncový lístek široce oválný, někdy podlouhle oválný, vzácně široce obvejčitý nebo až široce vejčitý, na bázi srdčitý, vzácně až uťatý, na vrcholu s protaženou, nasazenou, zašpičatělou špičkou. Zoubkování listového okraje hrubě periodicky 2× pilovité. Květenství jehlancovité, víceméně řídkokvěté, na vrcholu uťaté a s ± nahloučeným květy, až k vrcholu prolistěné. Korunní lístky bílé (sušením slabě růžovějící), chlupaté. Tyčinky převyšují gyneceum; nitky a prašníky lysé. Semeníky s ojedinělými chlupy; květní lůžko řídce dlouze chlupaté, s chlupy mezi semeníky vyčnívajícími.

Možná záměna: Ostružiník novohradský je relativně dobře poznatelný od ostatních druhů. Nejvíce se podobá o. tmavozelenému (R. clusii), který má trojúhelníkovitou nikoliv nasazenou a zašpičatělou špičku vrcholového lístku na listu, má více chlupaté a hranaté prýty a také silnější ostny a jeho květenství není prolistěné až k vrcholu. Na osluněných místech může R. silvae-norticae připomínat o. hornorakouský (R. muhelicus), který má však více chlupaté prýty a rub listů, zřetelně méně malých ostnů a štětin na prýtu, tmavější většinou tmavě fialové prýty nikoliv pouze vínově naběhlé, až k vrcholu neprolistěné květenství a růžové a ne bílé korunní lístky.

Rozšíření: Druh je středoevropským endemitem. Roste na území České republiky, Horního Rakouska a Dolního Bavorska, dohromady na ca 130 lokalitách. Většina lokalit leží v suprakolinním a submontánním stupni mezofytika, vzácně se vyskytuje i v montánním stupni oreofytika.

V České republice se nachází největší koncentrace lokalit v Kaplickém mezihoří a Novohradském podhůří, méně často druh roste v přilehlých a okolních fytochorionech, v Blanském lese, Českokrumlovském Předšumaví, na Vyšebrodsku, v Kaňonu Malše, Soběnovské vrchovině, Budějovické pánvi, Novohradských horách a ve Svatotomášké hornatině. V České republice je považován za danubiální migrant.

Typová lokality leží u Rožmberku nad Vltavou v jižních Čechách. Latinské jméno druhu je odvozeno z historického názvu pohraniční oblasti mezi Rakouskem a jižními Čechami - „Silva nortica“, kde druh nachází centrum rozšíření.

Ekologie: Nejčastěji roste v lesních biotopech, jako jsou okraje a příkopy lesních cest, paseky a řídké kulturní lesy, snáší značný zástin a roste v poměrně vysokých nadmořských výškách (až do 990 m n. m.).

Fanerofyt s optimem kvetení od června do července.

Ochrana a ohrožení: Druh se nezdá být bezprostředně ohrožen (dostatek lokalit, vhodných biotopů, velké populace). Druh byl popsán teprve v roce 2009, proto je jeho rozšíření nutné stále věnovat zvýšenou pozornost.

Literatura:

Lepší M. & Lepší P. (2009): Rubus silvae-norticae, a new species from Bohemia, Austria and Bavaria and the significance of brambles for regional migrations and phytogeography. – Preslia 81: 43-62.

Kolektiv (2011): Texty k nové verzi Komentovaného červeného seznamu květeny jižní části Čech – Ms., URL: http://www.muzeumcb.cz/cz/?clanek=323 (přístup 20. 2. 2012).

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!