Potamopyrgus antipodarum - písečník novozélandský

18. 3. 2016 vytvořil Adam Bednařík

Potamopyrgus antipodarum  (Gray, 1843) – písečník novozélandský 

Čeleď: Hydrobiidae - praménkovití 

Status: nepůvodní druh

 

Popis: Jedná se o vodního plže s kuželovitou ulitou zakončenou špičatým vrcholem. Je to drobný druh s výškou ulity obvykle do 6,5 mm a šířkou do 3,5 mm. Povrch ulity je hladký a nejčastěji tmavého zbarvení. Stejně jako u ostatních předožábrých plžů je i u písečníka novozélandského ústí schránky uzavíratelné trvalým víčkem (operculum).

 

Možná záměna: Na první pohled je potenciálně zaměnitelný s některými jinými menšími druhy vodních plžů žijících u nás. Například s bahnivkou rmutnou (Bythinia tentaculata) či plovatkou malou (Galba truncatula). Avšak po bližším prohlédnutí jsou jasné zřetelné rozdíly v ulitě, kdy se u zmíněných druhů vyskytuje rýhování na ulitě, výrazné závity či vejčitý tvar ulity (oproti špičatému písečníkovi). Plovatka malá navíc nemá trvalé víčko (operculum).

 

Rozšíření: Původním areálem výskytu tohoto druhu je Nový Zéland. Následně se ovšem rozšířil do Severní Ameriky, Austrálie a Evropy, a to především díky lodní dopravě.

 

Do ČR se písečník dostal počátkem osmdesátých let minulého století a nyní se vyskytuje zejména v nížinách roztroušeně po celém území.

 

Biologie a ekologie: Písečník novozélandský může obývat široké spektrum biotopů od vodních toků až po jezera či rybníky. Je tolerantní vůči zvýšenému obsahu solí ve vodě a může se tak vyskytovat i v brakických vodách. Aktivní je hlavně v noci a živí se nárosty řas či živočišnými zbytky. Dožívá se jen přibližně 6 měsíců věku a je živorodý. 

V nepůvodních oblastech může vytvářet velmi husté populace (desítky až stovky tisíc jedinců na 1 m2) a tím ovlivňovat původní druhy bezobratlých. Jeho negativní dopad spočívá nejen v potravní konkurenci, ale i v přenášení parazitů. Velký populační nárůst u nepůvodních populací je způsoben mimo jiné díky partenogenetickému způsobu rozmnožování (vývoj nového jedince z neoplozeného vajíčka). 

 

 

 


Literatura:

 

Alonso A and Castro-Diéz P (2008): What explains the invading success of the aquatic mud snail Potamopyrgus antipodarum (Hydrobiidae, Mollusca)? Hydrobiologia, 614: 107–116

 

Beran L (1998): Vodní měkkýši ČR. ZO ČSOP Vlašim, 113 pp.

 

Horsák M, Juříčková L, Picka J (2013): Měkkýši České a Slovenské republiky (Molluscs of the Czech and Slovak Republics). Kabourek, Zlín, 264 pp.

 

Kerans BL, Dybdahl MF, Gangloff MM and Jannot JE (2005): Potamopyrgus antipodarum: distribution, density, and effects on native macroinvertebrate assemblages in the Greater Yellowstone Ecosystem. Journal of the North American Benthological Society, 24(1): 123-138