Porcellio spinicornis Say, 1818 – stínka skvrnitá

Čeleď: Porcellionidae – stínkovití

Status: běžný druh

Popis: Délka těla 12–15 mm (šířka 5–7 mm). Tělo zploštělé, oválné a článkované. Hlava s výrazným čelním lalokem, charakteristicky černá (tmavá) s dlouhými tykadly. Celé tělo je výrazně hrbolkaté. Zbarvení těla je hnědošedé, skvrnité se dvěma řadami žlutavých skvrn.

Možná záměna: Záměna je možná na první pohled se stínkou zední (Oniscus asellus), která má čelo s trojúhlým lalokem, celkově je však zpravidla větší a zejména širší.

Rozšíření: Evropský druh – areál rozšíření zasahuje až do Ruska.

V ČR běžný druh, roztroušeně po celém území, zejména v nižších polohách.

Biologie a ekologie: Stínka skvrnitá je poměrně suchomilný druh, který se vyskytuje v lesních i nelesních biotopech. Najdeme ji v suťových lesích, na kamenitých stepích, ale i v lomech a okolí lidských sídel. Žije pod kameny, kůrou stromů apod. Živí se různými organickými zbytky.

Literatura:

Frankenberger Z. (1959): Stejnonožci suchozemští – Oniscoidea. Fauna ČSR, svazek 14. NČSAV, Praha.

Malinková L. (2009): Suchozemští stejnonožci České republiky s obrazovým atlasem. Bakalářská práce, PřF Univerzity Palackého, 103 pp.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!