Piptoporus betulinus (Bull.) P. Karst. – březovník obecný
Syn.: Fomitopsis betulina (Bull.) B.K.Cui, M.L.Han & Y.C.Dai; Polyporus betulinus (Bull.) Fr.; Placodes betulinus (Bull.) Quél.; Fomes betulinus (Bull.) Fr.; Ungulina betulina (Bull.) Pat.; Ungularia betulina (Bull.) Lázaro Ibiza – choroš březový
Čeleď: Fomitopsidaceae – troudnatcovité
Status: běžný druh
Popis: Plodnice je v mládí kulovitá, později polokulovitá, vyklenutá až vyklenutě plochá, bokem přirostlá ke kmeni. Kloubouk je široký 5–20 cm (ojediněle až 30 cm), svrchu hladký, s podvinutým okrajem. V mládí je bělavý, později šedohnědý až hnědý; jeho svrchní strana je často rozpraskaná. Rourky na spodní straně klobouku jsou zbarveny bíle až šedobíle, se stářím hnědnou. Dužina je zprvu měkká a šťavnatá, u straších plodnic pak korkovitá, drobivá a nápadně lehká. Výtrusný prach je bílý; výtrusy jsou prohnutě válcovité, hladké, o rozměrech 5–6,5 x 1,5–2 µm.
Možná záměna: Březovníku se vzdáleně podobá vzácný pstřeňovec dubový (Buglossoporus pulvinus), který se liší mimo jiné absencí podvinutého okraje klobouku, žlutohnědým zbarvením a výskytem na dubech.
Rozšíření: Vyskytuje se v mírném pásmu severní polokoule, tam kde rostou břízy.
V Česku hojný po celém území, zejména ve smíšených a listnatých lesích.
Ekologie: Březovník obecný roste výhradně na dřevě bříz. Napadá oslabené živé břízy nebo odumřelé březové kmeny a tlusté větve. Vyvolává hnědou hnilobu dřeva, napadené břízy poměrně rychle odumírají. Plodnice jsou jednoleté až dvouleté, lze je nalézt po celý rok.
Význam: Jedná se o významný patogen bříz, který je po napadení dokáže poměrně rychle zahubit. Prášek z březovníkem rozloženého březového dřeva se v minulosti využíval k čištění hodinových strojků. Nadrcené starší plodnice se zas používaly jako náhrada korkové drti pro sběratele hmyzu.
Plodnice jsou nejedlé, nicméně z nich lze připravovat čaje a tinktury, které mají údajně antimikrobiální, antiparazitální, protizánětlivé, protirakovinné a zklidňující účinky. Jeho léčivé účinky, včetně určitého efektu na zpomalení růstu nádorových buněk, byly prokázány farmakologickými studiemi.
Literatura:
Garnweidner E. (1995): Houby – kapesní atlas. Slovart, Praha.
Jirásek S. (2020): Březovník obecný [citováno 8.3.2020]. In: Zicha O. (ed.) (1999–2020): BioLib. Dostupné na http://www.biolib.cz/cz/taxon/id59947/
Keizer G. J. (1998): Encyklopedie hub. Rebo Productions, Čestlice.
Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!