Picris hieracioides - hořčík jestřábníkovitý

6. 8. 2016 vytvořil Michal Hroneš

Picris hieracioides L. – hořčík jestřábníkovitý
Syn.: Hieracium muricellum Fr., Picris kelleriana Arv.-Touv., Picris rigida Spreng., Picris ruderalis F. W. Schmidt ex Willd., Picris spinulosa Bertol. ex Guss., Picris corymbosa Gren. & Godr., Picris setulosa Guss. ex Ces., Pass. & Gibelli, Picris angustissima Arv.-Touv., Picris aspera Gilib
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Status: běžný druh

Popis: Jednoleté až dvouleté, statné rostliny, s přízemní růžicí listů a 60-150 cm vysokými, přímými, často větvenými, rovnoměrně olistěnými, mělce rýhovanými, zelenými až červenohnědými, štětinatě chlupatými lodyhami. Listy jsou úzce kopinaté, na bázi přisedlé až srdčitě objímavé, tupé až špičaté, oboustranně pokryté kotvičkovitými a háčkovitými štětinami. Úbory jsou tmavě žluté, složené pouze z jazykovitých květů a vyrůstající v mnohoramenném vrcholíku na, pod úbory ztloustlých, hustě štětinatě a hvězdovitě chlupatých stopkách. Zákrov je víceřadý, baňkovitý, řídce štětinatý a přitiskle hvězdovitě chlupatý. Nažky jsou vřetenovité s pérovitě větveným chmýrem.

Možná záměna: Poměrně nezaměnitelný druh naší flóry. Od vzhledově podobných škard (Crepis) a jestřábníků (Hieracium) se liší přítomností draslavých háčkovitých a kotvičkovitých chlupů a rozvětveným chmýrem nažek.

Rozšíření: Areál rozšíření zahrnuje téměř celou Evropu, kromě nejsevernějších a nejjižnějších oblastí, jižní Sibiř, střední Asii, Kavkaz a Turecko. Druh byl zavlečen téměř na všechny ostatní kontinenty, mimo jiné do USA, na Nový Zéland, do Austrálie a jižní Afriky.

V ČR se vyskytuje hojně, zejména v teplých oblastech. Ve vyšších polohách je výskyt často sekundárního, přechodného charakteru.

Ekologie: Suchomilný druh, vyskytující se často na synantropních stanovištích, jako jsou narušované suché trávníky, pastviny, okraje cest, náspy, sady a vinice. Roste obvykle na živinami bohatých, suchých až střídavě vlhkých, jílovitých půdách.

Hemikryptofyt, který kvete od července do začátku října.

 

 

Literatura:

Slovák M., Kučera J., Marhold K. & Zozomová-Lihová J. (2012): The morphological and genetic variation in the polymorphic species Picris hieracioides (Compositae, Lactuceae) in Europe strongly contrasts with traditional taxonomical concepts. – Systematic Botany 37(1): 258–278.

Štěpánek J. (2004): Picris L. – In: Slavík B. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky 7, Academia, Praha, pp. 720–722.