Phytolacca acinosa - líčidlo jedlé

12. 8. 2021 vytvořil Václav Dvořák

Phytolacca acinosa Roxb. – líčidlo jedlé

Syn.: Sarcoca esculenta (Van Houtte) Skalický; Phytolacca esculenta Van Houtte; Pircunia esculenta (Van Houtte) Moq.

Čeleď: Phytolaccaceae – líčidlovité

Status: zdomácnělý neofyt

 

Popis: Bylina s mohutným kořenovým systémem, s lodyhami obvykle 50–200 cm vysokými. Listy široce vejčité, celokrajné, tupé, zužující se v krátký křídlatý řapík. Květy v několika přímých hroznech. Okvětní lístky žlutavé nebo narůžovělé, prašníky bílé nebo narůžovělé. Souplodí připomíná smáčknutou ostružinu, je skládané z 8 modročerných peckoviček s tenkým dužnatým oplodím. Semena černá, slabě lesklá, čočkovitě smáčknutá.

 

Možná záměna: Taxonomicky neuspokojivě vyřešený rod líčidlo zahrnuje přes dvě desítky druhů. V současnosti je z Evropy známo asi 8 zavlečených taxonů, přičemž v Česku se občas pěstuje a zplaňuje ještě líčidlo americké (Phytolacca americana), které je robustnější a plod má skládaný z 10 plodolistů, které srůstají ve zcela hladkou kulovitou bobuli.

 

Rozšíření: Asijský druh s přirozeným areálem zahrnujícím státy Jižní Asie na západě až země Dálného východu. Jako nepůvodní druh je znám z Evropy a ze Severní Ameriky.

 

V České republice je znám zhruba od 30. let 20. století, kdy začal zplaňovat z kultury bez specifické stanovištní vazby, zejména však ve městech a jiných typech sídel. Roste v nížinách a středních polohách, v domovině ovšem stoupá i do vysokohorských poloh nad 3000 m n. m.

 

Ekologie: Líčidlo je mimo zahradní kultury vázané na rozličná ruderální a segetální stanoviště, na kterých se udržuje jako epekofyt. Roste často při plotech a podél komunikací. Díky svému okrasnému vzezření je často obsekáváno a ponecháváno jako okrasná rostlina v trávnících. Preferuje střídavě vlhké, humózní, na živiny bohaté půdy.

 

Vytrvalý hemikryptofyt s fenologickým optimem růstu od konce června do září.

 

Poznámka: Líčidlo jedlé nachází uplatnění jako okrasná rostlina. Listy je možné po převaření konzumovat jako špenát. Plody jsou rovněž jedlé, ale používají se spíše k dobarvování potravin a vína.

 

 

Literatura:

 

Martan V. B. & Šoštarić R. (2016): Phytolacca Acinosa Roxb. (Phytolaccaceae), A New Alien Species In The Croatian Flora. – Acta Botanica Croatica, 75 (2): 206–209.

 

Pliszko A. & Klich S. (2018): A new record of Phytolacca acinosa (Phytolaccaceae) in Poland. – Acta Musei Silesiae, Sci. Natur., 67: 181–183.

 

Skalický V. (1990): Sarcoca Rafin. In: Hejný S., Slavík B., Hrouda L. & Skalický V. (eds), Květena České republiky 2, Academia, Praha, 64–66.