Perca fluviatilis - okoun říční

1. 9. 2013 vytvořil Zdeněk Mačát

Perca fluviatilis Linnaeus, 1758 – okoun říční

Řád:Perciformes - ostnoploutví, čeleď: Percidae - okounovití

Status: LC, IUCN: LC

 

Popis: Průměrný okoun říční je 25 cm velká a 0,5 kg vážící dravá ryba. Tělo je vysoké a z boků stlačené a pokryté hřebenitými šupinami. Zbarvení okouna je převážně žlutohnědé až šedé. Břicho je zbarveno světle žlutě nebo bělavě. Boky těla mají hnědé až hnědočerné příčné pruhy. V průměru nese okoun 5-9 pruhů, které nemusí být vždy nápadně zřetelné. Pokud jsou pruhy přítomny, mohou být pospojovány i do skvrn, nejvíce se však setkáme s tvary, které připomínají písmena V či Y. Pravidlem je nápadná tmavá skvrna mezi posledními 2-3 ostny hřbetní ploutve. Břišní a řitní ploutve jsou červené, druhá hřbetní a prsní ploutve jsou žlutozelené. Duhovka okouna bývá zbarvena do oranžova.

 

Možná záměna: Jediným druhem v českých vodách, který zdánlivě připomíná okouna říčního je candát obecný (Sander lucioperca). Ten je však minimálně 2× větší než okoun, nemá červeně zbarvené břišní a řitní ploutve a jeho hřbetní ploutve mají stejně dlouhé báze (u okouna je první vždy delší než druhá). Nápadným znakem candáta jsou jeho „psí“ zuby, které u okouna nenajdeme.

 

Rozšíření: Okoun říční je Euroasijským druhem. Vyskytuje se od jižní Francie až do východního Ruska. Jako chovná ryba byl okoun itrodukován po čtyřech kontinentech. V Evropě byl rozšířen do Itálie, Irska, SV Španělska (Katalánsko) a na Kypr a Azory. V Asii žije introdukovaná populace v západní Číně, dále v JZ a JV Austrálii a na Novém Zélandu. V Africe pak byl okoun introdukován do Jihoafrické republiky a Lesotha.

 

V České republice jde o jednu z nejhojnějších ryb v povodí Labe, Odry i Moravy. Vyskytuje se prakticky ve všech vhodných biotopech.

 

Biologie a ekologie: Okoun říční obývá různá vodní prostředí, vyskytuje ve stojatých i tekoucích vodách. Toleruje částečnou salinitu, takže se s ním můžeme setkat i ve vodách brakických. S oblibou vyhledává místa s vodní vegetací. Okoun je stanovištní ryba, která se pohybuje pouze v malých vzdálenostech. Tvoří však početná hejna, která se společně vyskytují ve dne a na noc se rozpadají. Druh je nejvíce aktivní za svítání a za soumraku. Pohyb okouna je typický prudkým vyražením kupředu a následným zastavením, takto se to neustále opakuje. Tření v ČR probíhá od dubna do začátku června na stěrkových nebo písečných mělčinách. Samice klade jikry na různé předměty ve vodě. Jikry jsou uloženy v pásech dlouhých 1-2 m. Potravou dospělých okoun jsou jiné druhy ryb (znám je i kanibalismus), obojživelníci (čolci a pulci žab) a hmyz. 

 

 

Literatura: 

 

Hanel L. & Lusk S. (2005): Ryby a mihule České republiky. Rozšíření a ochrana. - ČSOP Vlašim, Vlašim.

 

Freyhof J. & Kottelat M. (2008): Perca fluviatilis. In: IUCN (2013): IUCN Red List of Threatened Species. Version 2013.1.