Paspalum distichum L. – paspal dvouřadý

Syn.: Digitaria disticha (L.) Fiori & Paol.; D. paspalodes Michx.; Milium distichum (L.) Muhl.; M. paspalodes (Michx.) Elliott; Anastrophus paspalodes (Michx.) Nash; Dimorphostachys oaxacensis (Steud.) E.Fourn. ex Hemsl.; Panicum digitaria (Poir.) Latirr.; P. paspaliforme J. Presl; P. polyrrhizum J. Presl; Paspalum berteroanum Balb. ex Colla; P. chepica Steud.; P. digitaria Poir.; P. fernandezianum Colla; P. oaxacense Steud.; P. paspalodes (Michx.) Scribn.; P. paucispicatum Vasey; P. schaffneri Griseb. ex E. Fourn.; P. vaginatum var. pubescens Döll

Čeleď: Poaceae – lipnicovité

Status: nepůvodní druh

Popis: Tráva s plazivým oddenkem, výběžkatá, v uzlinách kořenující. Stébla přímá, vysoká 5–60 cm. Listové pochvy lysé, distálně řídce a dlouze chlupaté; jazýček krátký, maximálně 2 mm dlouhý. Listy oddáleně střídavé; listové čepele až 14 cm dlouhé, ploché, lysé nebo chlupaté, modrozelené, zašpičatělé. Květenství je terminální, skládané ze dvou (až obloukovitě) rozestálých, až 7 cm dlouhých klasů, někdy s oddáleným třetím klasem. Osa klasu křídlatá, lysá, někdy strupovitá. Klásky po jednom, zřídka párové, přitisklé k ose klasu, široce eliptické, někdy nafialovělé, zašpičatělé. Spodní plevy chybí nebo jsou nenápadné, horní plevy na rubu řídce a krátce chlupaté. Spodní pluchy lysé, trojžilné.

Možná záměna: Doposud jediný známý druh tohoto rodu zavlečený na území Česka. V Evropě je podobný především paspal (Paspalum notatum), který se vyznačuje velmi krátkými jazýčky do 0,4 mm délky, tupě zakončenými klásky a horními plevami na rubu lysými. Podobnou stavbu květenství mají u nás rovněž nepůvodní zástupci rodu ocasnice (Urochloa), kteří mají drsné pluchy a přítomné spodní plevy.

Rozšíření: Přirozený areál druhu zahrnuje rozsáhlou oblast Severní, Střední a Jižní Ameriky, kde roste od státu Washington až po Argentinu a Chile. Znám je rovněž z Havajských ostrovů. V současnosti má kosmopolitní areál zahrnující rozsáhlé oblasti Afriky, Asie, Austrálie a Oceánie. V Evropě je znám především v západní, jižní a jv. části kontinentu.

V České republice byl poprvé nalezen v roce 2023 v městském trávníku v Olomouci.

Ekologie: V původním areálu je vázán na vlhké biotopy při okrajích jezer, rybníků, roste též při okrajích cest a ve vlhkých příkopech, znám je rovněž z rýžových polí. Má výrazný invazní potenciál, z pobřežních biotopů se v jižní Evropě snadno rozšířil do sadů, vinic a polních kultur se závlahovým systémem. Na příhodných stanovištích vytváří husté, monodominantní porosty.

Vytrvalý hemikryptofyt s fenologickým optimem kvetení od července do října.

Literatura:

Aguiar F. C., Ferreira T., Albuquerque A. & Bernez I. (2005): Invasibility Patterns of Knotgrass (Paspalum distichum) in Portuguese Riparian Habitats. – Weed Technology, 19: 509–516.

Campbell B. D., Wardle D. A., Woods P. W., Field T. R. O., Williamson D. Y. & Barker G. M. (1996): Ecology of subtropical grasses in temperate pastures: an overview. – Proceeding of the New Zealand Grassland Association, 57: 189–197.

Verloove, F. & Reynders, M.: Studies in the genus Paspalum (Paniceae, Poaceae) in Europe – 1. Paspalum distichum subsp. paucispicatum, an overlooked taxon in France. – Willdenowia, 37: 199– 204.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!