Natura Bohemica

Parnassius apollo – jasoň červenooký

Parnassius apollo (Linnaeus, 1758) - jasoň červenooký
Syn.: Papilio apollo Linnaeus, 1758
Čeleď: Papilionidae – otakárkovití
Status: KO, RE, IUCN: VU, BERN II, CITES, NATURA 2000, HD IV

Popis: Motýl s rozpětím křídel 70 až 86 mm se řadí k největším denním motýlům v Evropě. Svrchní strana křídel je bílá s černými skvrnami, na zadních jsou typické červené skvrny. Na předních křídlech mohou být také červené skvrny, ale často nejsou nebo jsou silně černě ohraničeny a jsou jen nepatrně vidět. Samice bývá tmavší než sameček a červené skvrny jsou obvykle větší. Tykadla jsou černo-šedá s kyjovitým tvarem. Zejména samci mají bílé chloupky na zadečku, samičky mají chlupy řídce nebo vůbec. Housenka je černá se sametovým leskem, se dvěma řadami červených, oranžových či žlutých skvrn. Na těle nepravidelně modré výrůstky.

Rozšíření: Prakticky celá Evropa, střední Asie. Jeho rozšíření je vymezeno výskytem živné rostliny a vhodných lokalit.

V České republice má jedinou lokalitu, byl reintrodukovám ve Štramberku v roce 1994, na PP Šipka a PP Kamenárka. Sám jsem lokalitu navštívil a myslím si, že se tam motýlům dobře daří.

Biologie a ekologie: Je to monocyklický motýl, dospělci létají od června do srpna na vhodných lokalitách, nejvíce v odpoledních hodinách za největšího slunce, jsou heliofilní. Lokalitami jsou často lesostepní vápencové svahy. Létají pomalým, houpavým letem. Dospělce lze často spatřit na bodlácích. Samičky kladou vajíčka na různé druhy rozchodníků jako je rozchodník bílý (Sedum album), rozchodník velký (Sedum maximum) a vyjímečně i na netřesku střešním (Sempervivum tectorum). Vajíčka přezimovávají, housenky žijí v březnu až červnu a svlékají se čtyřikrát až pětkrát.

Ohrožení a ochrana: Glaciální relikt s velmi omezeným výskytem. Jasoň červenooký na svou krásu velmi tvrdě doplatil, v ČR byl vyhuben na všech lokalitách, poslední nález byl u Znojma v roce 1935. Byl často loven entomology, kteří sbírali motýli ve velkém počtu. Vyhynul hlavně kvůli velkým zásahům do biotopů, ve kterých žil, ať už to byla těžba, zalesňování, vypalování trávy. Vytváří mnoho jedinečných poddruhů, je jich popsáno přes stopadesát. Než byl vyhuben, ve Štramberku žil endemický poddruh Parnassius apollo strambergensis, stejný osud měl i endemický poddruh Parnassius apollo marcomanus, který se vyskytoval v NP Podyjí. Chránit přirozené lokality, a udržet jejich lesostepní charakter. U nás PP Kamenárka kde je silná populace, potenciální ohrožení představuje turismus a rekreační činnost.

Autor: Filip Trnka