Papaver rhoeas - mák vlčí

2. 7. 2008 vytvořil Michal Hroneš

Papaver rhoeas L. – mák vlčí
Syn.: Papaver strigosum (Boenn.) Schur, Papaver rhoeas var. strigosum Boenn., Papaver rhoeas subsp. strigosum (Boenn.) Soó
Čeleď: Papaveraceae – makovité
Status: běžný druh

Popis: Jednoleté byliny přímého vzrůstu, po poranění ronící bílý latex. Lodyhy jsou většinou 20–50 cm vysoké, hustě odstále chlupaté. Spodní listy jsou řapíkaté, horní přisedlé, s čepelí peřenodílnou až peřenosečnou. Květy, vyrůstající na odstále nebo přitiskle štětinatých květních stopkách, jsou velké, největší z našich máků, se 4 červenými, korunní lístky, které mají na bázi drobnou černou skvrnu. Plodem je podlouhlá tobolka (makovice).

Možná záměna: Od máku polního (Papaver argemone) se liší lysými tobolkami, které jsou nejširší uprostřed. Dalšími podobnými druhy jsou zástupci z okruhu máku pochybného (Papaver dubium agg.), které se liší menším počtem bliznových laloků, obvykle menšími květy a žlutým pylem.

Rozšíření: Mák vlčí je v současné době rozšířen téměř kosmopolitně. Původní areál rozšíření se nachází v Evropě, severní Africe a Malé Asii, na sever až k polárnímu kruhu. Zavlečen byl do Severní a Jižní Ameriky, do Číny a na Taiwan, do Austrálie a na Nový Zéland.

V ČR se vyskytuje téměř po celém území s centrem rozšíření hlavně v nižších polohách, kde je běžný, vzácněji se vyskytuje v podhůří.

Ekologie: Mák vlčí je převážně ruderální druh, který roste většinou na člověkem ovlivněných stanovištích jako jsou pole, rumiště, meze, okraje cest a železnic. Je diagnostickým druhem teplomilné plevelové vegetace svazu Caucalidion.

Terofyt, který kvete od května do srpna.

Význam: Významný polní plevel, jehož počet se na rozdíl od většiny podobných plevelů v posledních letech zvyšuje. Často se také využívá ve farmaceutickém průmyslu jako zdroj papaverrubinových alkaloidů.

Taxonomická poznámka: Jedná se o morfologicky velmi proměnlivý druh, který vytváří řadu odchylek. Rostliny s přitiskle chlupatými květními stopkami, které připomínají mák pochybný, jsou hodnoceny jako var. strigosum. Rostliny ronící po poranění žlutý latex jsou označovány jako var. chelidonioides. Taxonomická hodnota těchto odchylek však není uspokojivě dořešena.

 

 

 

Literatura:

Kubát K. (1988): Papaver L. – In: Hejný S., Slavík B., Chrtek J., Tomšovic P. & Kovanda M. (eds), Květena České socialistické republiky 1, Academia, Praha, 482–492.