Nonea lutea (Desr.) DC. – pipla žlutá
Syn.: Lycopsis lutea Desr., Anchusa lutea (Desr.) M. Bieb., Lycopsis setosa Lehm., Nonea setosa (Lehm.) Roem. & Schult.
Čeleď: Boraginaceae – brutnákovité
Status: nepůvodní druh

Popis: Jednoleté drsně chlupaté a žláznaté byliny s přízemní růžicí listů a vystoupavými až přímými, větvenými, 10–60 cm vysokými lodyhami. Čepele listů přízemní růžice jsou dlouze obkopinaté, lodyžní listy jsou podlouhle kopinaté, přisedlé. Všechny listy jsou tmavě zelené, drsně chlupaté, na ploše roztroušeně bradavčité, celokrajné nebo oddáleně vroubkované. Kalich je baňkovitý, zelený nebo nafialovělý, žláznatě chlupatý, téměř do poloviny členěný. Koruna je žlutá, případně žlutobílá, nálevkovitá. Plodem jsou protáhlé tvrdky, které jsou delší než široké a na povrchu svraskalé.

Možná záměna: Pipla žlutá na první pohled nejvíce připomíná plicník. Oproti plicníkům je však jednoletá a má žluté květy, které u plicníků nenajdeme. Barvou květů se liší také od naší původní piply osmahlé (Nonea pula), která má navíc měkce chlupaté listy. Další pipla, která je stejně jako pipla žlutá jednoletá a občas zavlékaná, je p. růžová (N. rosea). Ta se liší růžovými až fialovými květy a hladkými tvrdkami.

Rozšíření: Těžiště areálu leží v Íránsko-Turánské a Kavkazské oblasti odkud druh na západ zasahuje až na Ukrajinu a do Turecka. Jako zavlečený je druh uváděn z řady evropských zemí, např. z Belgie, ČR, Itálie, Maďarska, Rakouska, Rumunska, Slovenska, Španělska a Švýcarska. Zavlečena byla také do Severní Ameriky, Austrálie a Japonska.

V ČR se pipla žlutá pěstuje především v botanických zahradách (Praha, Průhonice, Olomouc, Brno), kde se dokáže lokálně šířit a zplaňovat i mimo výsadby. Jako zplanělou ji pravděpodobně poprvé objevil ve 20. letech 20. století v Praze botanik K. Domin. V současné době se vyskytuje např. na několika lokalitách v Olomouci a uváděna je také z Českého Středohoří.

Ekologie: Pipla žlutá osidluje ve své původní domovině především suché, kamenité stepní stráně a také řídké doubravy. U nás se vyskytuje především na ruderálních místech jako jsou příkopy, okraje chodníků, případně městské trávníky. Je myrmekochorní a její tvrdky rozšiřují zejména mravenci rodů Formica a Lasius.

Terofyt kvetoucí od dubna do června.

Význam: Okrasná rostlina, která je pěstována pro své časné květy. Vzhledem k velké produkci tvrdek a jejich rozšiřování mravenci se však může stát poměrně obtížným plevelem.

Literatura:

Chater A. O. (1996): Nonea Medicus. – In: Tutin T. G., Heywood V. H., Burges N. A., Moore D. M., Valentine D. H., Walters S. M. & Webb D. A. (eds.), Flora Europaea 3, Cambridge University Press, Cambridge, 102–103.

Domin K. (1928): Pipla žlutá (Nonnea lutea Rchb.) jako zplanělá rostlina. – Věda Přírodní 9: 91–92.

Eberwein R. K. (2011): Pflanzen mit invasivem Potenzial in Botanischen Gärten II: Nonea lutea (Boraginaceae). - Carinthia II 201/121: 243–248.

Sutorý K. (2000): Nonea Med. – In.: Slavík B. (ed.), Květena České republiky 6, Academia, Praha, 200–202.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!