Aneb malá exkurze ve stopách čeledi Poaceae neboli lipnicovité.

Když vyslovíte slovo tráva, u mnoha lidí dokáže tento výraz vyvolat několik asociací. Pomineme-li všemožné "zlidovělé" názvy pro rod Cannabis, pro běžné spotřebitele myšlena Cannabis sativa, už se pomalu ale jistě blížíme do té správné botanické koleje.

Výrazem tráva je tedy v tom správném slova smyslu myšlena rostlina spadající do čeledi Poaceae, tedy lipnicovité, která se vyznačuje několika determinačními znaky jako je stéblo s kolénky, uspořádaným květenstvím do klasů, lat a lichoklasů. Morfologicky odlišnější je sice bambus, ale na něj rozhodně zapomínat také nemůžeme. Tráva je svým způsobem nesprávný výraz, který se vlastně vůbec nepoužívá a jeho původ je zakořeněn v latinském názvu Graminae a dnes se s ním setkáváme pouze v Severní Americe.

Pro běžného smrtelníka je trávou myšleno vše podobné, co zdánlivě nekvete, je zelené, trsnaté a většinou roste na louce a máme po tom alergii. Avšak existuje jednoduchý fígl, jak se omylnému názvosloví pro všechny možné ostřice, sítiny, bahničky a biky (označované jako trávy) vyhnout. Můžeme je označit za rostliny graminoidního vzhledu a svým způsobem jsme z botanického faux pas venku, tedy alespoň tím, že jim přiřazujeme nesprávnou čeleď.

Ty pravé trávy, lipnicovité, jsou neskutečně bohatá čeleď s více než 400 rody a přibližně 10000 druhy. Najdeme je téměř ve všech biotopech, zeměpisných šířkách a nadmořských výškách od tropického po arktické pásmo. Těmi nejběžnějšími z nich jsou dnes kulturní traviny (obiloviny), které se staly nepostradatelnou složkou a potravinovým zdrojem celého světa.

V České republice nalezneme v širším taxonomickém pojetí zhruba 72 rodů spadajících mezi lipnicovité a snad kromě vodních makrofyt, si momentálně nevzpomenu na žádný příklad biotopu či společenstva, kterého by nebyly součástí. Na druhové úrovni nalezne druhy naprosto běžné (Poa annua, Dactylis glomerata, Poa trivialis) až po velmi vzácné. Avšak mluvit takto obecně o lipnicovitých je velmi obtížné, musíme si uvědomit několik skutečností, které tuto čeleď po botanické stránce provázejí. V řadě případů se jedná o komplikované, prokřížené, taxonomicky obtížně definovatelné rody (druhy) např. Festuca, o druhy těžko determinovatelné, např. Stipa (pokud tedy zrovna nejste přeborník na nějakou skupinu) nebo rody, u kterých řešíme spory v jejich taxonomickém pojetí, např. Bromus vs. Bromopsis.

Dovolím si zde uvést několik zajímavých společenstev, kde lipnicovité představují nedílnou a podstatnou složku. V první řadě stojí za zmínku vegetace jednoletých halofiních travin a slaniskové trávnky v České republice omezené pouze na několik míst na jižní Moravě a částečně na oblast SZ Čech, jejichž součástí jsou druhy jako Crypsis aculeata, Puccinelia distans (dnes druhotně rozšířená podél solených silnic) nebo Heleochloa schoenoides. Dále pionýrská vegetace písčin v oblasti Polabí, jižní Moravy a Dokeska, s řadou typických a dnes vzácných druhů Koeleria glauca, Festuca psamophila, Aira praecox, Vulpia myuros, Festuca brevipila, Cynodon dactylon a v neposlední řadě písečné a skalní stepi s řadou druhů rodu Stipa. Toto vegetační přiblížení je nutno brát s rezervou a velmi obecně. Lipnicovité jsou jednoduše všude a rozhodně patří k těm nejzajímavějším čeledím, které jsou však pro svou obsáhlost, dá se říci, na vedlejší koleji.

A pokud Vás tento článek vyčerpal, mohu Vám vřele doporučit nápoj Moskovskaya Zubrovka, který se vyrábí u nás z kriticky ohrožené tomkovice vonné, avšak v Polsku velmi hojně pěstované, právě pro výrobu této aromatické vodky tomkovicovky.

Není tráva jako tráva.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!