Muscari azureum Fenzl – modřenec azurový
Syn: Hyacinthella azurea (Fenzl) Chouard, Pseudomuscari azureum (Fenzl) Garbari & Greuter
Čeleď: Asparagaceae – chřestovité
Status: neofyt

Popis: Vytrvalé, 4–20 cm vysoké, lysé byliny s vejcovitou až téměř kulovitou cibulí ve světle hnědých obalech, bez pacibulek. Listy vyrůstají po 2–3, jsou čárkovitě obkopinaté, 6–18 cm dlouhé a 3–15 mm široké, vzpřímené nebo zakřivené, stejně dlouhé nebo delší než stvol, žlábkovité, na vrcholu tupě špičaté s nápadnou kápovitou špičkou, na rubu zelené, s nápadně vyniklou žilnatinou, na líci světlejší, nasivělé. Stvol je oblý, zelený, na bázi bělavý. Květenství je hustý, v obrysu vejcovitý, 10–30 mm dlouhý, 10–15 mm široký, v našich podmínkách obvykle 5–10květý hrozen. Fertilní květy jsou zvonkovité, na vrcholu nezaškrcené, světle až blankytně modré s šesti tmavšími modrými pruhy uprostřed každého okvětního lístku. Sterilní květy jsou podobné fertilním jen drobnější. Plodem jsou v obrysu téměř okrouhlé, na průřezu nápadně trojkřídlé tobolky.

Možná záměna: Od dalších, původních i v ČR zplaňujících druhů rodu Muscari se modřenec azurový liší na konci nezaškrcenými, zvonkovitými květy a fertilními i sterilními květy stejného tvaru a barvy.

Rozšíření: Endemit Anatolie, zplanění je uváděno z Rakouska.

V ČR byl vysazen na Paní hoře v Českém krasu, kde lokálně zdomácněl a je zcela zapojen
do přirozené vegetace na stanovišti.

Ekologie: Ve své původní domovině v Turecku roste na skalnatých svazích a pastvinách v subalpínském a alpínském stupni. Zdomácnělá populace v Českém krasu roste v suchém teplomilném trávníku a v navazující dubohabřině. Je pěstován jako oblíbená okrasná cibulovina, další zplanění v budoucnosti lze očekávat.

Kvete obvykle v první polovině března.

Taxonomická poznámka: Zplanělá populace na Paní hoře v Českém krasu pochází s největší pravděpodobností z dovozu J. Velenovského. Rostliny byly až donedávna považovány za zástupce rodu hyacintka (Hyacinthella) a uváděny pod různými jmény.

Literatura:

Davis P. H. & Stuart D. C. (1984): Muscari Miller. – In: Davis P. H. [ed.], Flora of Turkey and East Aegean islands 8: 245–263, Edinburgh University Press, Edinburgh.

Hroneš M. & Tichý T. (2023): Hyacinthella leucophaea var. rumelica a Muscari azureum, dva nepůvodní druhy vysazené v Českém krasu. – Zprávy České botanické společnosti 58: 1–10.

Pachschwöll C., Pachschwöll T. & Falkner H. (2020): (414) Muscari azureum. – In: Gilli Ch., Pachschwöll C. & Niklfeld H. [eds], Floristische Neufunde (376–429), Neilreichia 11: 165–227.

Najdete zde již více než 2900 druhů rostlin, hub a živočichů!