Misopates orontium - šklebivec přímý

17. 11. 2008 vytvořil Martin Hanzl

Misopates orontium (L.) Rafin. - šklebivec přímý  

Syn.: Antirrhinum orontium L.  

Čeleď: Scrophulariaceae (nověji Plantaginaceae) - krtičníkovité (nověji jitrocelovité)  

Status: C1

 

Popis: Šklebivec přímý je jednoletá bylina s přímou a jen vzácně větvenou lodyhou o velikosti zpravidla 20-50 cm. Lodyha je na bázi lysá či řídce chlupatá a v horní části bývá žláznatá. Krátce řapíkaté listy čárkovitého či podlouhlého tvaru jsou 2-5 cm dlouhé a šířkou nepřesahují 7 mm. Vstřícné postavení listů v dolní části lodyhy se směrem nahoru mění v postavení střídavé. Květy podepřené listům podobnými listeny skládají řídký vrcholový hrozen. Krátce stopkaté květy mají šklebivou korunu světle růžové barvy s nápadnými tmavšími žilkami. Jejich velikost se pohybuje mezi 10-15 mm. Plodem jsou žláznatě chlupaté nafouklé tobolky.  

 

Možná záměna: Nejpravděpodobnější se mi jeví záměna s hojným druhem hledíčkem menším (Microrrhinum minus), jehož lodyhy však bývají nižší a bohatě větvené a jehož světle fialové květy mají ostruhu (květy šklebivce ostruhu nemají). Podobný je taktéž hledík větší (Antirrhinum majus), jež bývá často v pestrobarevných formách pěstován a může i zplaňovat. Od šklebivce se liší hlavně barvou květů a listeny květy podpírající jsou kratší než květy samotné (šklebivec má květy světle růžové a listeny podpírající květy jsou stejně dlouhé nebo delší než květy).  

 

Rozšíření: Celkové rozšíření šklebivce má centrum ve Středozemí, odkud zasahuje až na Blízký Východ, do Střední Asie a Indie směrem východním, na Britské ostrovy a na jih Skandinávie směrem severním. Druhotně na synantropních stanovištích se vyskytuje i v Severní Americe.

 

Dříve se druh vyskytoval roztroušeně až vzácně v teplejších oblastech ČR a jen výjimečně ve vyšších polohách. Dnes se s ním můžeme setkat vzácně ve středních Čechách a o něco bohatší jsou jeho populace na jižní Moravě.  

 

Ekologie: Šklebivec je typickým polním plevelem obývajícím pole, úhory a narušená místa v nezapojené vegetaci (např. u cest). Preferuje výslunná stanoviště na půdách chudých na dusík. V oblasti střední Evropy je šklebivec archeofytem - rostlinou, jejíž šíření bylo spojeno se stoupajícím vlivem člověka na krajinu a která obohatila středoevropskou flóru dříve než došlo k objevu Ameriky (a s ním spojenou expanzí nových amerických druhů do Evropy). Kvete od června do září. Nepříznivá období (tj. v našich zeměpisných šířkách zimu) přežívá v podobě semen ukrytých v půdě (tzv. terofyt).  

 

Ohrožení a ochrana: Druh silně ustoupil pravděpodobně vlivem intenzifikace zemědělství. Jeho populace byly zasaženy častým a rozšířeným hnojením dusíkatými hnojivy. Druh patří mezi kriticky ohrožené taxony naší flóry. Územní ochrana je v případě polních plevelů komplikovaná a proto nebývá tak častá a zpravidla je omezena na zóny s nižším stupněm ochrany ve velkoplošných chráněných územích.