Melanargia galathea - okáč bojínkový

29. 11. 2009 vytvořil Filip Trnka

Melanargia galathea (Linnaeus, 1758) – okáč bojínkový

Syn.: Agapetes galathea (Linnaeus, 1758); Papilio galathea Linnaeus, 1758

Čeleď: Nymphaidae – babočkovití

Status: běžný druh

 

Popis: Rozpětí křídel 37–52 mm. Zbarvení svrchní strany křídel je černá s bílo-žlutými skvrnami. Spodní strana je zbarvena podobně s převažující bílo-žlutou a nápadnými řady ok. Housenka nejčastěji hnědá nebo zelená, jemně chloupkovaná s bílým pruhem na boku.

 

Rozšíření: Západopalearktický druh, rozšířený od Pyrenejského poloostrova až po Ural. Vyskytuje se i v jižní Anglii. Nevyskytuje se v nejsevernější Skandinávii. Zasahuje do severní Afriky, dále do Turecka a Zakavkazí.

 

V ČR se jedná o hojný druh, vyskytující se prakticky po celém území s vyjímkou vysokých hor.

 

Biologie a ekologie: Dospělí motýli od konce května do srpna, má jednu generaci do roka. Druh především osídlující volnou krajinu a to zejména luční společenstva, od podmáčených luk až po xerotermní trávníky. Rychle osidluje i druhotná stanoviště vznikající antropogenní činností. Dospělci s oblibou sají nekrar na pcháčích (Cirsium spp.), bodlácích (Carduus spp.) a chrpách (Centaurea spp.). Samičky mají typické chování, při kladení vajíček nejprve sedí na vegetaci, ohýbají zadeček a jakmile mají na konci zadečku vajíčko, prudce vzlétnou a vajíčko pustí na zem. Jako živnou rostlinou pro housenky slouží několik druhů trav, uvádí se kostřavy (Festuca spp.), válečka (Branchypodium spp.) nebo sveřep přímý (Bromus erectus). Housenky žijí solitérně a zimují.

 

 

Literatura:

 

Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II. SOM, Praha.