Lycopsis arvensis - prlina rolní

13. 6. 2019 vytvořil Michal Hroneš

Lycopsis arvensis L. – prlina rolní
Syn.: Anchusa arvensis (L.) M. Bieb.
Čeleď: Boraginaceae – brutnákovité
Status: běžný druh

Popis: Jednoleté až dvouleté, drsně, odstále štětinaté rostliny s vystoupavou až přímou, jednoduchou nebo od báze větvenou, 20–50 cm vysokou lodyhou. Přízemní listy jsou dlouze řapíkaté, s obkopinatou až široce kopinatou, na okraji mělce zubatou, na bázi postupně zúženou čepelí. Lodyžní listy jsou střídavé nebo vstřícné, objímavou bází přisedlé, s páskovitou až úzce kopinatou čepelí. Květenství je obvykle koncový hustý dojvijan. Květy vyrůstají z paždí listenů tvarem podobným listům. Kalich je až k bázi členěný v úzké, hustě štětinatě chlupaté úkrojky. Koruna j blankytně modrá, až do 2/3 srostlá v mírně prohnutou trubku, v ústí s bělavou pakorunkou. Plodem jsou světle hnědé, bradavičnaté tvrdky.

Možná záměna: Velmi podobným druhem, na naše území vzácně zavlékaným druhem, je prlina východní (Lycopsis orientalis). Liší se krátkou, rovnou korunní trubkou, užšími kališními cípy a nápadně delšími plodními stopkami.

Rozšíření: Téměř celá Evropa kromě nejsevernějších oblastí Skandinávie a některých ostrovů ve Středozemí (Kréta, Korsika, Kypr). Na východ areál zasahuje do oblastí na severním břehu Černého moře, na Ural a Kavkaz. Zavlečena byla do Severní Ameriky.

V ČR se vyskytuje roztroušeně v teplejších oblastech, ve vyšších polohách mezofytika je poměrně vzácná a její výskyty jsou často jen přechodné. Vystupuje maximálně do nadmořských výšek okolo 700 m n. m.

Ekologie: Prlina je druhem míst s řídkým vegetačním pokryvem na různých typech půd. Najdeme ji na okrajích polí, na úhorech, rumištích, vinicích, na okrajích cest a v ruderálních trávnících. S postupující sukcesí stanoviště a zahušťováním bylinného pokryvu obvykle ustupuje. Je diagnostickým druhem plevelné vegetace obilnin na minerálně chudých půdách svazu Scleranthion annui.

Terofyt až hemikryptofyt, který kvete od května do září.

Význam: Málo nebezpečný a významný polní plevel. Její početnost v poslední době spíše klesá.

 

 

Literatura:

Křísa B. (2000): Lycopsis L. – In.: Slavík B. (ed.), Květena České republiky 6, Academia, Praha, 212–213.

Valdés B. (2012): Lycopsis L. – In: Talavera S., Andrés C., Arista M., Fernández Piedra M. P., Gallego M. J., Ortiz P. L., Romero Zarco C., Salgueiro F. J., Silvestre S. & Quintanar A. (eds), Flora Iberica XI, Gentianaceae–Boraginaceae, Real Jardín Botánico, Madrid, 363–366.