Lycaena dispar - ohniváček černočárný

14. 10. 2009 vytvořil Filip Trnka

Lycaena dispar (Haworth, 1802) - ohniváček černočárný

Syn.: Thersamonolycaena dispar (Haworth, 1803)

Čeleď: Lycaenidae - modráskovití

 Status: SO, NATURA 2000

 

Popis: Rozpětí křídel 32-40 mm, náš největší druh ohniváčka. Líc křídel samců oranžový témeř bez skvrn, u samic více skvrn a křídla jsou tmavější. Rub předních křídel oranžový, zadní křídla šedo-modrá, přední i zadní křídla s četnými skvrnami. Housenka je zelená bez výrazné kresby.

 

Možná záměna: Nejvíce podobným druhem je ohniváček celíkový (Lycaena virgaureae). Rub křídel Lycaena virgaureae je zbarven velmi odlišně. Velmi podobní jsou si především samci, kteří jsou oba zbarveni oranžově. Lycaena virgaureae má křídla zbarveny čistě oranžově bez teček.

 

Rozšíření: Eurosibiřský druh. Celá střední a východní Evropa až po severní Řecko, přes evropskou část Ruska do střední Asie a na Dálný východ.

 

V ČR běžný druh především v oblasti střední a jižní Moravy. Úspěšně expanduje také v dalších oblastech Moravy a v Čechách (zejména jižní a východní Čechy, ale i jinde). Nevystupuje do vysokých hor, ale v roce 2012 osídlil jižní svahy Krkonoš. Jeho šíření nadále pokračuje.

 

Biologie a ekologie: Dospělci první generace lítají od dubna do června, druhá generace od července do září. Biotopově je vázaný především na podmáčené louky nebo okraje vodních toků, ale obsazuje i ruderální mokřady jako jsou nejrůznější strouhy, pískovny a průmyslové areály. Na těchto biotopech vyhledává živné rostliny, kterými jsou širolisté šťovíky (Rumex spp.). Ze šťovíků můžeme jmenovat šťovík tupolistý (Rumex obtusifolius), šťovík kadeřavý (Rumex crispus) a šťovík koňský (Rumex hydrolapathum).

 

Ohrožení a ochrana: V minulosti se jednalo o velice vzácný druh, dnes není ohrožen a expanduje. Přesto je celoevropsky chráněn a v ČR je veden jako zvláště chráněný druh v kategorii silně ohrožený.

 

Taxonomická poznámka: V Evropě několik poddruhů, ve střední a východní Evropě Lycaena dispar rutilus.

 

 lycaena_dispar1 lycaena_dispar2 lycaena_dispar3 

 

Literatura:

 

Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II. SOM, Praha.