Locustella luscinioides- cvrčilka slavíková

13. 9. 2016 vytvořil Vojtěch Brlík

Locustella luscinioides Savi 1824 – cvrčilka slavíková

Řád: Passeriformes – pěvci, čeleď: Sylviidae – pěnicovití

Status: ohrožený druh, IUCN: EN

 

Popis: Cvrčilka slavíková patří do nepočetného rodu Locustella (10 druhů), který je na našem území zastoupen třemi hnízdícími druhy. Jedná se o drobného tažného pěvce s délkou těla až 15 cm a hmotností přibližně 17 g. Ve srovnání s velmi početným a především velmi dobře známým vrabcem domácím (Passer domesticus) působí protáhlejším a méně zavalitým dojmem.  Celkové zbarvení je nevýrazné, hnědé s břišní stranou světlejší než hřbetní. Na rozdíl od velmi podobných rákosníků mají všechny druhy cvrčilek nohy růžové (viz foto). U tohoto druhu není vyvinut pohlavní dimorfismus a samec se od samice tedy neliší ani zbarvením ani velikostí.

 

Možná záměna: Na našem území můžete cvrčilku slavíkovou zaměnit s rákosníkem obecným či zpěvným (Acrocephalus scirpaceus a A. palustris). Pozorovat cvrčilku je ovšem velmi obtížné a proto je hlavní určovací znak její hlas.

 

Rozšíření a početnost: Cvrčilka slavíková má dva poddruhy L. l. luscinioides žijící v Evropě a L. l. fusca žijící v Turkestánu.  Hnízdní areál v Evropě zasahuje od jihu až po sever Německa, Dánska a Litvy. Na našem území se početnost odhaduje na 450–900 hnízdících párů.

 

Biologie a ekologie: Cvrčilka slavíková je habitatovým specialistou (vázaným na specifický typ prostředí). Hnízdí výhradně v rozsáhlých rákosinách či orobincových porostech. Ptáci staví kulovité hnízdo upevněné na rostliny těsně nad hladinou. Hnízdo je velmi nenápadné a je velmi těžké jej najít. Hnízdí dvakrát ročně v období května až července, hnízdo obsahuje v průměru 4 vejce, na kterých sedí 14 dní převážně samice. Po vyklubání krmí oba rodiče mláďata až do jejich vylétnutí z hnízda po dobu 14 dní. V rákosinách se živí převážně komáry či mšicemi.

 

Hlas: Zpěv samců v hnízdím období při obhajobě teritoria je charakteristický. Jedná se o nepřetržité cvrčení, velmi vysoké a křehké. Samci zpívají převážně v podvečer a v noci. Hlas je zaměnitelný s hlasem cvrčilky zelené (Locustella naevia), která se ovšem vyskytuje na podmáčených loukách a ruderálech. Nahrávku zpěvu samce cvrčilky slavíkové najdete zde.

 

Tah: Zimoviště toho druhu se nacházejí v subsaharské Africe – Mali, Mauritánie a Niger v západní Africe a Etiopie a jižní Súdán v Africe východní.

 


Literatura:

 

Hudec K. (ed.) 1983: Fauna ČSSR Ptáci 3/I. Academia, Praha.

 

Klůz Z. 1980: Pomocné ornitologické tabulky. Krajské středisko Státní památkové péče a ochrany přírody v Ostravě.

 

Svensson L., Mullarney K.Zettenström D. & Grant P. J. 2012: Ptáci Evropy, severní Ameriky a Blízkého Východu. Nakladatelství Ševčík, Plzeň.

 

Šťastný K., Bejček V. & Hudec K. 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001–2003. Aventinum, Praha.

 

BirdLife International 2015: Species – Savi’s Warbler. dostupné z URL: http://www.birdlife.org/datazone/species/factsheet/22714684

 

IUCN 2015: Red list of threatened species – Savi’s Warbler. dostupné z URL: http://www.iucnredlist.org/details/22714684/0