Lathyrus vernus - hrachor jarní

20. 2. 2009 vytvořil Michal Hroneš

Lathyrus vernus (L.) Bernh. – hrachor jarní (lecha)

Syn.: Orobus vernus L.

Čeleď: Fabaceae – bobovité

Status: běžný druh

 

Popis: Vytrvalé byliny s vystoupavými až přímými lodyhami, dorůstající se 15 až 50 cm výšky. Lodyhy jsou čtyřhranné, lysé, většinou pouze vzácně větvené. Listy jsou tvořeny třemi nebo čtyřmi páry krátce řapíčkatých, vejčitých až kopinatých lístků, na konci jsou zakončené krátkým špičatým hrotem. Palisty jsou špičaté, polostřelovité, lysé. Květní stopky většinou nepřesahují podpůrný list, nesou řídká (3 až 9květá) květenství. Květy jsou fialové, modré nebo růžové, vyrůstající na krátkých převislých stopečkách. Kalich je zvonkovitý, většinou lysý. Plodem je protáhlý, často až čárkovitý lusk.

 

Rozšíření: Evropský druh, se souvislým areálem od Francie na západě po střední Sibiř na východě, na severu po střední Skandinávii.

 

U nás jde o druh hojný především v termofytiku a mezofytiku, ve vyšších polohách vzácnější, roste od nížin do hor (cca do 1150 m n. m.). Chybí pouze v oblasti pod Krušnými horami.

 

Ekologie: Hrachor jarní roste v listnatých, smíšených či lužních lesích, na mýtinách a v lesních světlinách, na vlhkých, na humus bohatých půdách. Diagnostický druh dubohabřin svazu Carpinion. Typický druh jarního aspektu listnatých lesů.

 

Geofyt, hemikryptofyt, kvetoucí v dubnu a květnu.

 

 

 

Literatura:

 

Chrtková A. & Bělohlávková R. (1995): Lathyrus L. – hrachor. – In: Slavík B., Smejkal M., Dvořáková M. & Grulich V. (eds), Květena České republiky 4, p. 416–437, Academia, Praha.