Hylotelephium maximum - rozchodník velký

4. 10. 2010 vytvořil Michal Hroneš

Hylotelephium maximum (L.) Holub - rozchodník velký  

Syn.: Sedum telephium ε maxium L., Sedum maxium (L.) Hoffm., Sedum telephium subsp. maximum (L.) Rouy et Cam., Sedum telephium auct. p.p., Hylotelephium telephium subsp. maximum (L.) Ohba, Anacampseros maxima (L.) Haw.  

Čeleď: Crassulaceae - tlusticovité  

Status: běžný druh

 

Popis: Vytrvalé, 25-60 cm vysoké, trsnaté byliny sukulentního vzhledu s červeně naběhlými, přímými lodyhami a krátkým dřevnatějícím oddenkem. Listy, vyrůstající na lodyze vstřícně či střídavě, jsou vejčité, eliptické až obvejčité, na bázi obvykle srdčité, na konci zaokrouhlené až tupě špičaté, na okraji mělce vroubkované, často "mističkovitě" prohnuté, přisedlé, od lodyhy odstálé přibližně v pravém úhlu. Květenství je koncová chocholičnatá lata, tvořená drobnými žlutavě bílými květy. Plodem jsou blanité měchýřky.

 

Možná záměna: Rozchodník velký je morfologicky velmi proměnlivým druhem, což značně stěžuje správnost determinace. Od nejpodobnějšího rozchodníku křovištního (Hylotelephium jullianum) se liší rovnovážně odstálými, "mističkovitými" listy a špičatými pupeny. Od dalších podobných druhů, rozchodníku zubatého (Hylotelephium argutum) a rozchodníku nachového (Hylotelephium triphyllum), se liší především barvou květů, která je u těchto druhů karmínová nebo růžová.

 

Rozšíření: Celkové rozšíření druhu není vzhledem k taxonomickým obtížnostem zcela dobře známo. S jistotou se vyskytuje v areálu, který se rozkládá od severního Středomoří, přes střední Evropu až po jižní Skandinávii.

 

V ČR se vyskytuje roztroušeně až lokálně velmi hojně, od nížin do podhůří, vzácně vystupuje až do horských karů. Nejhojnější je na jižní a jihozápadní Moravě a ve středních a severních Čechách.

 

Ekologie: Teplomilnější druh, který roste na skalních terasách, na sutích, ve světlých lesích, na travnatých mezích, v řidších křovinách či v lesních lemech. Sekundárně také v lomech, na železničních náspech, na kamenitých zídkách. Vyhovují mu skeletnaté až písčité půdy obvykle na zásaditějším podloží. Je diagnostickým druhem skalních společenstev svazu Androsacion vandelii.

 

Hemikryptofyt, který kvete v letních měsících, zpravidla v červenci a srpnu.