Holcus lanatus L. – medyněk měkký

Syn.: Avena lanata (L.) Koeler; Ginannia lanata (L.) F. T. Hubb.; Holcus aestivalis Jord. & Fourr.; H. argenteus C. Agardh ex Roem. & Schult.; H. glaucus Willk.; H. intermedius Krock.; H. muticus Kunze; H. oriolis Sennen & Gonzalo; H. tuberosus Salzm. ex Trin.

Čeleď: Poaceae – lipnicovité

Status: běžný druh

Popis: Řídce až hustě trsnatá, šedozelená bylina bez výběžků, vysoká 20–80 cm. Stébla přímá, měkce odstále chlupatá, na kolénkách krátce, jen výjimečně dlouze chlupatá. Čepel listů čárkovitá, oboustranně chlupatá, často mírně nafialovělá; jazýček na vrcholu dřípený, na hřbetní straně chlupatý; pochva žebernatá. Lata přímá až mírně nicí, zprvu stažená, za květu rozkladitá, šedozelená, často s fialovým nádechem. Klásky dvoukvěté, za zralosti opadávající, plevy kýlnaté. Plucha vypouklá, kýlnatá, lysá, lesklá; plucha horního květu s krátkou, v klásku zcela ukrytou osinou, po odkvětu hákovitě zahnutou.

Možná záměna: Na českém území se běžně vyskytuje také medyněk měkký (Holcus mollis), jehož rostliny jsou dlouze vběžkaté. Z klásků zřetelně vyčnívají osiny, které jsou po odkvětu přímé nebo jen mírně ohnuté. Na kolénkách stébel najdeme dlouze odstálé chlupy.

Rozšíření: Evropský druh vyskytující se po celém kontinentu vyjma severních oblastí Skandinávie, na (jiho-)východ zasahuje areál k pobřeží Černého moře, s přesahem do Malé Asie. Druh roste také v severní Africe. Za nepůvodní a často také invazní druh je považován od Indie po Dálný východ, v Severní a Jižní Americe, v jižní Africe, v Austrálii a na Novém Zélandu.

V Česku je obecně rozšířenou trávou od nížin do nižších hornatých poloh, vzácným nebo zcela chybějícím druhem je v agrárních nížinných oblastech sz. Čech a jižní Moravy, příp. v nejvyšších polohách našich hor.

Ekologie: Medyněk vlnatý je typickou luční travinou, která preferuje nepravidelně kosené louky, pastviny, křovinaté stráně, rovněž se nevyhýbá příkopům a okrajům cest, příp. pasekám a lesním lemům. Preferuje čerstvě vlhké, mírně vysýchavé půdy bez preferencí geologického podloží. Je součástí řady vegetačních typů, např. mezofilních luk sv. Arrhenatherion elatioris nebo bezkolencových luk sv. Molinion caerulae.

Hemikryptofyt s fenologickým optimem kvetení od května do července.

Literatura:

Bastow J. L., Preisser E. L. & Strong D.R. (2008): Holcus lanatus invasion slows decomposition through its interaction with a macroinvertebrate detritivore Porcellio scaber. – Biological Invasions, 10: 191–199.

Dočkalová Z. (2024): Holcus L. In: Štěpánková J., Chrtek J. jun. & Kaplan Z. (eds), Květena České republiky 9, Academia, Praha, 581–585.

Najdete zde již více než 3000 druhů rostlin, hub a živočichů!