Helix pomatia Linnaeus, 1758 - hlemýžď zahradní

Třída: Gastropoda - plži

Status: běžný druh, BERN III, NATURA 2000, HD V

Popis: Velký druh plže. Velikost ulity okolo 50 mm, délka nohy až 120 mm. Ulita je pravotočivá, kulovitého tvaru, jednolitě hnědě zbarvená - rýhovaná. Je poměrně tlustostěnná, stejně široká jako vysoká. Někdy na ulitě naznačeny světlé pásky. Tělo je krémové barvy, s výraznou "popraskanou" strukturou. Náš největší druh plže s ulitou.

Rozšíření: Palearkt (téměř celá Evropa).

V ČR hojný, po celém území, zejména v nížinách.

Biologie a ekologie: Obývá různé stanoviště, zejména na vápenci- světlé listnaté lesy, louky, okolí potoků, zahrady, rumiště aj. Dobře známý druh plže, lidově označován jako "šnek". Aktivní zejména za deštivého počasí, kdy hromadně vylézá ze svých úkrytů. Po dešti tak můžeme potkat desítky těchto plžů. Hlemýžď zahradní je jeden z našich nejhojnějších druhů. Za nepříznivého počasí (sucho) se hlemýžď ve své ulitě "zapouzdří", v ústí ulity si vytvoří tenkou vápenatou blanku a tím se chrání nepříznivým vlivům. Hlemýžď je jako každý plž hermafrodit, avšak k oplodnění potřebuje jiného jedince. K páření dochází od dubna. Poté hlemýžď naklade až několik desítek bílých kulovitých vajíček (velikost okolo 3 mm) do vlhkého substrátu. Mladí hlemýždi se líhnou zhruba za týden a poměrně rychle rostou. Živí se rostlinou potravou. Např. ve Francii je tento druh vyhledávanou pochoutkou. Dožívá se až 2 let.

Možnost záměny: U nás téměř nezaměnitelný, snad jen s druhem plamatka lesní (Arianta arbustorum) - ulita kaštanově hnědá, drobné skvrnky, se světlejším pruhem uprostřed.

Význam: Hojný druh, u nás není ohrožen, jediný zástupce rodu Helix v ČR. V západní Evropě je ohrožen nadměrným sběrem a následným zpracováním v gastronomii.

Literatura:

Buchar J., Ducháč V., Hůrka K., Lellák J. (1995): Klíč k určování bezobratlých. Scientia, Praha.

Pfleger V. (1988): Měkkýši. Artia Praha, 191 pp.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!