Haemopis sanguisuga - pijavka koňská

4. 5. 2010 vytvořil Ondřej Machač

Haemopis sanguisuga (Linnaeus, 1758) - pijavka koňská

Čeleď: Haemopidae – pijavkovití

Status: běžný druh

 

Popis: Velký druh pijavice o délce těla 90–150 mm. Tělo je dorzoventrálně zploštělé, článkované a na obou koncích opatřené přísavkou. Zbarvení hřbetní strany je hnědé až hnědožluté, spodní strana je žlutavá. Mladí jedinci mívají na těle tmavší skvrnky. V přední části těla je přísavka s třemi čelistmi.

 

Možná záměna: Svou velikostí a zbarvením je u nás téměř nezaměnitelná, stejně velká pijavka lékařská (Hirudo medicinalis) má na hřbetní straně mozaiku barevných skvrnek a je mnohem vzácnější. Předpokládá se, že se na našem území objeví brzy podobný druh pijavky Haemopis elegans, který se šíří v Evropě. Tento druh má tmavější spodní stranu těla.

 

Rozšíření: Evropa - téměř celá Evropa s výjimkou V.Británie, Islandu a severu Evropy.

 

V ČR hojný druh, po celém území, v nížinách a středních polohách.

 

Biologie a ekologie: Pijavka koňská obývá stojaté a pomalu tekoucí vody, najdeme ji v různých tůních, rybnících, slepých ramenech řek, strouhách a pomalu tekoucích říčkách. Tato pijavka není příliš náchylná na čistotu vody a vyskytuje se i ve znečištěných vodách. Pijavky vyhledávají zejména vody s bahnitým dnem s dostatkem vodních rostlin nebo ponořených předmětů, které jim slouží jako úkryt. Pijavka koňská je dravec, který se živí drobnými bezobratlými a uhynulými živočichy. Vzácně napadá larvy obojživelníků, či oslabené ryby.

 

 

 

Literatura:


Buchar J., Ducháč V., Hůrka K., Lellák J. (1995): Klíč k určování bezobratlých. Scientia, Praha.