Hacquetia epipactis - hvězdnatec zubatý

2. 2. 2010 vytvořil Michal Hroneš

Hacquetia epipactis (Scop.) DC. - hvězdnatec zubatý

Syn.: Astrantia epipactis Scop., Dondia epipactis (Scop.) Sprengel

Čeleď: Apiaceae - miříkovité

Status: C4

 

Popis: Vytrvalé, 20-25 cm vysoké byliny s lysými, bezlistými, nepravidelně čtyřhrannými lodyhami a krátkým oddenkem. Listy jsou přízemní, dlouze řapíkaté, v obrysu okrouhlé, dlanitě členěné do 3 až 5 úkrojků, jasně zelené. Úkrojky jsou obvejčité, zakončené obvykle 3 laloky, které jsou na vrcholu nápadně zubaté. Květenství je tvořeno jednoduchým okolíkem podloženým 5 až 6 lupenitými zelenavými či žlutozelenými listeny. Květy jsou drobné, žluté. Plodem je v obrysu eliptická až okrouhlá, ze stran zploštělá dvounažka.

 

Rozšíření: Druh s poměrně malým areálem, vázaný především na oblast západních Karpat a jihovýchodní Alpy. Nalezneme ho ve vyšších polohách ČR, Slovenska, jižního Polska, jihovýchodního Rakouska, Slovinska a Chorvatska. Několik reliktních populací se nachází také v Itálii.

 

V ČR se vyskytuje pouze na Moravě, především ve středních a vyšších polohách. Těžiště rozšíření druhu leží v mezofytiku (zejména na východní a střední Moravě). Velmi roztroušeně se hvězdnatec zubatý vyskytuje také v termofytiku, v oreofytiku roste pouze velmi vzácně v nižších polohách. Západní Moravou prochází západní hranice celkového areálu výskytu druhu.

 

Ekologie: Vlhkomilný a stínomilný druh listnatých lesů, jako jsou dubohabřiny, květnaté bučiny či vzácněji také lužní lesy. Vyhovují mu hlinité až jílovité, čerstvě vlhké půdy s dostatkem humusu a mírně kyselou až mírně zásaditou reakcí. Součást jarního aspektu listnatých lesů.

 

Geofyt s fenologickým optimem v jarních měsících (od konce března do začátku května).

 

Význam: Zajímavý fytogeografický prvek na západní hranici svého výskytu a výraznou karpatskou tendencí. Jediný druh v rámci monotypického rodu Hacquetia. Pro svůj charakteristický a poměrně zajímavý vzhled a časné květy je občas pěstován.