Gypsophila muralis L. – šater zední

Syn.: Psammophiliella muralis (L.) Ikonn.; Psammophila muralis (L.) Fourr. ex Ikonn.; Gypsophila stepposa Klokov; Gypsophila muralis subsp. stepposa (Klokov) Krist

Čeleď: Caryophyllaceae – hvozdíkovité

Status: běžný druh

Popis: Drobná jednoletka, vysoká do 20 cm. Lodyha jediná, tenká, do 1,5 mm široká, buď již od báze bohatě větvená, nebo vzácně nevětvená, naspodu krátce drsně chlupatá. Dolní listy čárkovité, výše postavené listy užší až téměř štětinovité. Květenství je řídký vidlan. Květy s korunními lístky obvejčitými, mělce vykrojenými, bělavými až růžovými. Tobolky úzce vejcovité, se 4 zuby. Semena drobná, na povrchu s plochými hrbolky.

Možná záměna: Z přirozeně se vyskytujících šaterů dobře poznatelný druh. Z jednoletých druhů se občas pěstuje a pomíjivě zplaňuje šater ozdobný (Gypsophila elegans), který se vyznačuje přímou, vyšší, nápadně ojíněnou a na bázi až 5 mm širokou lodyhou.

Rozšíření: Druh s převážně evropským areálem zasahujícím do západní části Sibiře. V rámci plasticity druhu jsou k šateru zednímu řazeny i populace zasahující až na Dálný východ, vyžadují však taxonomickou revizi.

V Česku se vyskytuje značně nerovnoměrně, avšak téměř po celém území státu. S vyšší frekvencí je znám z jz. Čech a jihočeských rybničních pánví a z jz. Moravy. Lokality nepřesahují 800 m n. m.

Ekologie: Tento druh osidluje širokou škálu biotopů, resp. stanovišť s řídkou, nezapojenou vegetací. Nalezneme jej na obnažených dnech rybníků, na vlhkých polích, mírně zasolených loukách a pastvinách, na kamenitých cestách či železničních náspech. Preferuje propustné, písčité až štěrkové substráty, spíše kyselé. Druh je konstantní součástí vegetace jednoletých rostlin, např. sv. Eleocharition ovatae nebo sv. Radiolion linoidis.

Jednoletý terofyt s fenologickým optimem kvetení od června do října.

Etymologie: Slovo šater [= stan kočovných kmenů] bylo přejato z ruštiny, pro rod Gypsophila jej zavedl J. S. Presl ve slavném spisu Flora Čechica (1819). V češtině se neujaly výrazy perekatipole a kačim [= překuliti se z jednoho místa na druhé], známé z jiných slovanských jazyků. Všechna slova však odkazují na biologii šateru latnatého (Gyphophila paniculata), který se řadí mezi tzv. stepní běžce, jejichž lodyha se celá na podzim kutálí po stráních a tak rozšiřuje semena.

Literatura:

Šourková M. (1990): Gypsophila L. In: Hejný S., Slavík B., Hrouda L. & Skalický V. (eds), Květena České republiky 2, Academia, Praha, 192–198.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!