Gobio gobio - hrouzek obecný

14. 11. 2016 vytvořil Adam Bednařík

Gobio gobio (Linnaeus, 1758) – hrouzek obecný 

Čeleď: Cyprinidae - kaprovití 

Status: běžný druh

 

Popis: Hrouzek obecný dorůstá obvykle do velikosti 12-14 cm, výjimečně se můžeme setkat s většími jedinci (do 20 cm). Tělo je protáhlého vřetenovitého tvaru s hnědozeleným hřbetem a světlejšími boky, na kterých se nachází řada velkých tmavých skvrn v počtu od šesti do dvanácti. Šupiny jsou poměrně velké. Charakteristické jsou dva krátké vousky v koutcích úst. Na ploutvích se nachází drobné tmavé skvrny, které jsou na ocasní ploutvi neuspořádané.

 

Možná záměna: K záměně může dojít především s našimi dalšími dvěma druhy hrouzků, a to hrouzkem Kesslerovým (Romanogobio kesslerii) a hrouzkem běloploutvým (Romanogobio albipinnatus). Oba tyto druhy jsou však mnohem vzácnější než hrouzek obecný (G. gobio). Hrouzek obecný má v porovnání s ostatními druhy relativně nejkratší vousky sahající jen k přednímu okraji oka. Důležitým znakem je hlavně uspořádání tmavých skvrn na ocasní ploutvi, které je u hrouzka obecného nepravidelné, zatímco u hrouzka Kesslerova a hrouzka běloploutvého tvoří skvrny na ocasní ploutvi zřetelné pruhy. Nicméně hrouzek obecný se s oběma druhy kříží.

 

Rozšíření: Jedná se o široce rozšířený druh v celé Evropě a Asii.

 

V ČR se nachází na celém území.

 

Biologie a ekologie: Je to bentopelagický druh obývající širokou škálu jak tekoucích, tak stojatých vod s tvrdším písčitým či kamenitým dnem. Vyhýbá se jen prudším horským potokům a vodám s bahnitým dnem. Žije především u dna, kde se živí larvami vodního hmyzu popřípadě zooplanktonem. Je aktivní hlavně přes den. Tření probíhá od května do června na písčitém podkladu či koříncích rostlin. Dožívá se maximálně osm let.

 

Význam: Je to hojný druh, který je častou potravou dravých ryb. Pro svou malou velikost není nijak hospodářsky významný a vzhledem k svému rozšíření není v ČR ani nijak chráněný.

 

Taxonomická poznámka: Původně byly naše další dva druhy hrouzků řazeny také do rodu Gobio, ale v nedávné době byly přeřazeny do nově vzniklého rodu Romanogobio. Taxonomické postavení rodu Gobio není dosud zcela vyřešeno a v Evropě dochází na základě genetických analýz k popisům nových druhů řazených dříve do druhu Gobio gobio. Je tak pravděpodobné, že se v ČR pod tímto jménem skrývá také více druhů.

 

 

 


Literatura:

 

Hanel L. (1992): Poznáváme naše ryby. Brázda, Praha, 288 pp.

 

Hanel L. & Lusk S. (2005): Ryby a mihule České republiky. Rozšíření a ochrana. ČSOP Vlašim, Vlašim, 448 pp.

 

Kottelat M. & Freyhof J. (2007): Handbook of European freshwater fishes. Publications Kottelat, Cornol and Freyhof, Berlin. 646 pp.