Gentiana lutea - hořec žlutý

31. 10. 2022 vytvořil Michal Hroneš

Gentiana lutea L. – hořec žlutý
Syn.: Asterias lutea (L.) Borkh., Gentianusa lutea (L.) Pohl
Čeleď: Gentianaceae – hořcovité
Status: nepůvodní druh

Popis: Vytrvalé, statné byliny s mohutným vícehlavým oddenkem a přímou 50–110 cm vysokou, nevětvenou, dutou a na povrchu rýhovanou lodyhou. Přízemní a spodní lodyžní listy jsou mohutné, krátce řapíkaté, s čepelí až 25 cm dlouhou, vejčitou až vejčitě eliptickou, sivou, se zřetelnou souběžnou žilnatinou, střední a horní lodyžní listy podobné spodním, postupně se zmenšující, přisedlé. Květenství zabírá téměř polovinu lodyhy a je tvořeno nahloučenými, vrcholovými i úžlabními vrcholíky, vyrůstajícími z paždí miskovitých listenů. Kalich je zygomorfní, s jedním nápadným zářezem a krátkými cípy. Koruna je žlutá, neskvrnitá, na bázi srostlá v krátkou trubku a na konci rozšířená v 4–5 volných cípů. Semena jsou světle hnědá, s křídlatým lemem.

Možná záměna: Hořec žlutý představuje charakteristický a nezaměnitelný druh. Jediný další žlutokvětý hořec, který se v ČR vyskytuje, je h. tečkovaný (Gentiana punctata). Od h. žlutého se liší skvrnitou, až téměř k vrcholu srostlou korunou.

Rozšíření: Hory jižní a střední Evropy, rostoucí v Pyrenejích, na Korsice, ve Francouzském středohoří, Vogézách, Schwarzwaldu, v západních Alpách, Apeninách a v horách na severu Balkánského poloostrova.

V ČR se jedná o nepůvodní, v minulosti vysazovaný a zplaňující druh. Nejvíce byl vysazován za první republiky, kdy docházelo i k cíleným pokusným výsadbám za účelem pěstování pro farmaceutický průmysl. Pozůstatky těchto výsadeb lze stále nalézt v Krušných horách, na Šumavě, v Podkrkonoší, v širším okolí Hrubého Jeseníku, na Bruntálsku a Frýdecko-Místecku.

Ekologie: V původním areálu preferuje vápencové podloží a roste především ve vysokobylinných porostech tř. Mulgedio-Aconitetea těsně nad horní hranicí lesa a také v květnatých trávnících na vápencovém podloží tř. Elyno-Seslerietea. U nás ho lze nalézt především v horských a podhorských oblastech, často v okolí horských chat. Vysazen byl ale i na lokalitách s teplomilnější vegetací širolistých suchých trávníků

Hemikryptofyt, kvetoucí od června do srpna.

Význam: Kořen hořce žlutého je významným zdrojem hořčin a jako Radix gentianae je používán ve farmaceutickém průmyslu. Je také důležitou součástí hořkých likérů jako fernet nebo becherovka.

 

 

Literatura:

Kirschner J. & Kirschnerová L. (2000): Gentiana L. – In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky 6, Academia, Praha, 99–110.