Gammarus roeselii (Gervais, 1835) – blešivec hřebenatý

Čeleď: Gammaridae – blešivcovití

Status: nepůvodní druh

Popis: Délka těla 7-12 mm. Tělo je jako u většiny blešivců ze stran zploštělé. Zbarvení je téměř průsvitné, u starších jedinců až šedavé. Na hlavě jsou dva páry tykadel a dvě drobné oči. Tělo je článkované, hrudní a zadečkové články jsou přibližně stejného tvaru. Poslední tělní a první tři zadečkové články jsou opatřeny typickým ostnem. Každý hrudní článek nese jeden pár končetin. První dva páry jsou zakončeny klíšťkovitými drápky a slouží k přidržování potravy. Zbytek hrudních končetin nese žaberní lupínek. Následují tři páry plovacích končetin a tři páry skákajících končetin (uropody).

Možná záměna: Na první pohled je podobný ostatním druhům rodu Gammarus a Dikerogammarus. Od ostatních druhů se liší typickým ostnitými trny na hřbetní straně v zadní části těla.

Rozšíření: Původní domovina tohoto druhu je Balkán a jih Evropy, postupně se však rozšířil téměř po celé Evropě.

V ČR dříve vzácný, nyní hojný v nížinách po celém území.

Biologie a ekologie: Tento blešivec obývá zejména nížinné toky větších řek, vzácněji ho lze potkat i ve stojatých vodách. Nejpočetnější je v pomalu tekoucích řekách s kamenitým dnem. Žije u dna mezi kameny a detritem. Blešivec hřebenatý není příliš náročný na čistotu vody. Živí se různými organickými zbytky, zejména rostlinného původu.

Literatura:

Buchar J., Ducháč V., Hůrka K., Lellák J. (1995): Klíč k určování bezobratlých. Scientia, Praha.

Pockel M., Webb B.W. & Sutcliffe D.W. (2003): Life history and repruductive capacity of Gammarus fossarum and Gammarus roeselii (Crustacea: Amphipoda) under naturally fluctuating water temperatures: a simulation study. Freshwater Biology 48: 53-66.

Najdete zde již více než 2900 druhů rostlin, hub a živočichů!