Gammarus roeselii - blešivec hřebenatý

26. 7. 2012 vytvořil Ondřej Machač

Gammarus roeselii (Gervais, 1835) – blešivec hřebenatý

Syn.: Gammarus roeseli Gervais, 1835

Podkmen: Crustacea – korýši; Řád: Amphipoda – různonožci

Status: nepůvodní druh

 

Popis: Délka těla 7-12 mm. Tělo je jako u většiny blešivců ze stran zploštělé. Zbarvení je téměř průsvitné, u starších jedinců až šedavé. Na hlavě jsou dva páry tykadel a dvě drobné oči. Tělo je článkované, hrudní a zadečkové články jsou přibližně stejného tvaru. Poslední tělní a první tři zadečkové články jsou opatřeny typickým ostnem. Každý hrudní článek nese jeden pár končetin. První dva páry jsou zakončeny klíšťkovitými drápky a slouží k přidržování potravy. Zbytek hrudních končetin nese žaberní lupínek. Následují tři páry plovacích končetin a tři páry skákajících končetin (uropody).

 

Možná záměna: Na první pohled je podobný ostatním druhům rodu Gammarus a Dikerogammarus. Od ostatních druhů se liší typickým ostnitými trny na hřbetní straně v zadní části těla.

 

Rozšíření: Původní domovina tohoto druhu je Balkán a jih Evropy, postupně se však rozšířil téměř po celé Evropě.

 

V ČR dříve vzácný, nyní hojný v nížinách po celém území.

 

Biologie a ekologie: Tento blešivec obývá zejména nížinné toky větších řek, vzácněji ho lze potkat i ve stojatých vodách. Nejpočetnější je v pomalu tekoucích řekách s kamenitým dnem. Žije u dna mezi kameny a detritem. Blešivec hřebenatý není příliš náročný na čistotu vody. Živí se různými organickými zbytky, zejména rostlinného původu.

 

 


Literatura:

Buchar J., Ducháč V., Hůrka K. & Lellák J. (1995): Klíč k určování bezobratlých. Scientia, Praha.