Galinsoga quadriradiata Ruiz & Pavón – pěťour srstnatý
Syn.: Galinsoga parviflora var. quadriradiata (Ruiz & Pavón) Poiret, Wiborgia urticaefolia Kunth, Galinsoga urticaefolia (Kunth) Benth., Galinsoga parviflora var. hispida DC., Galinsoga quadriradiata var. hispida (DC.) Thell., Galinsoga ciliata (Rafin.) S. F. Blake incl.
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Status: invazní druh

Popis: Jednoleté byliny s přímou, oblou, větvenou, hustě štětinatě a žláznatě chlupatou, 20-60 cm vysokou lodyhou. Listy jsou vstřícné, krátce řapíkaté až přisedlé, široce vejčité až vejčitě kopinaté, na konci zašpičatělé, na okraji hrubě zubaté, oboustranně chlupaté. Úbory jsou poměrně drobné, tvořící vidlanovitá květenství. Květní stopky jsou hustě žláznaté. Zákrov je polokulovitý, dvouřadý, roztroušeně žláznatý. Jazykovité květy, vyrůstající po 4 či 5 na okraji úborů, jsou samičí, bílé, na konci trojklané. Trubkovité květy jsou žluté, oboupohlavné. Plevky v květním lůžku jsou celokrajné. Plodem je ochmýřená nažka.

Možná záměna: S pěťourem maloúborným (Galinsoga parviflora), od kterého se liší žláznatě chlupatými lodyhami a květními stopkami, většími jazykovitými květy a celokrajnými plevkami v květním lůžku.

Rozšíření: Druh původní v střední a Jižní Americe, od Mexika po Bolívii a Peru. Sekundární areál je téměř kosmopolitní, druh byl zavlečen do značné části Severní Ameriky, Evropy, Afriky a Asie. Prozatím není udáván jen z Austrálie.

V ČR se v současné době vyskytuje hojně téměř po celém území, od nížin do hor, vzácnější je pouze v některých hornatějších oblastech (např. Šumava, Brdy, Krušné hory, Jeseníky).

Ekologie: Pěťour srstnatý je světlomilný druh, který roste ve své domovině především na vlhkých místech v aluviích řek a potoků, u nás především na polích, úhorech, na zahradách, rumištích, ve spárách chodníků, podél komunikací, na vlhčích půdách s dostatkem dusíku.

Terofyt, který kvete od června do října.

Význam: Významný polní plevel okopanin a košťálovin. Údaje o jeho pěstování na území dnešní ČR pocházejí již z počátku 19. století. První údaje o zplanění ve volné přírodě pocházejí z 90. let 19. století z Prahy. K masivnějšímu zplaňování a šíření začalo docházet v období před II. světovou válkou.

Taxonomická poznámka: Vývojové centrum tohoto taxonu se nachází pravděpodobně ve středním Mexiku, kde se vyskytují tetraploidní rostliny. V jižnějších částech původního areálu se pak vyskytují vyšší cytotypy (hexaploidní a oktoploidní). Tetraploidní rostliny z Mexika bývají některými autory rozlišovány jako samostatný druh Galinsoga ciliata.

Literatura:

Canne-Hilliker J. M. (2006): Galinsoga Ruiz & Pavón. – In.: FNA Editorial Comitee (eds), Flora of North America vol. 19–21 (Asteraceae), Oxford University Press, Oxford, 177–181.

Chen Y. S. & Hind D. J. N. (2011): Galinsoga Ruiz & Pavón – In: Wu Z. Y., Raven P. H., Hong D. Y. (eds), Flora of China, vol. 20–21 (Asteraceae), Science Press (Beijing) and Missouri Botanical Garden Press, St. Louis, 864–865.

Slavík B (2004): Galinsoga Ruiz & Pavón. – In.: Slavík B. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky 7, Academia, Praha, 331–336.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!