Episinus angulatus (Blackwall, 1836) – snovačka hranatá
Čeleď: Theridiidae – snovačkovití
Status: běžný druh
Popis: Délka těla 6–8 mm (hlavohruď 1,5–2 mm). Hlavohruď je oválná, světle zbarvená s tmavým pruhem uprostřed, podél světlého okraje jsou ještě dvě tmavé linky. Zadeček je nápadně hranatý, téměř trojúhelníkovitý, s tmavou laločnatou skvrnou na svrchní straně. Nohy jsou žlutavé s tmavohnědými, širokými kroužky. Třetí pár nohou je nápadně kratší něž zbylé páry.
Možná záměna: Záměna je možná za velice podobnou snovačku uťatou (E. truncatus). Snovačka uťatá má tmavou hlavohruď a první dva páry nohou. Také je vzácnější. Spolehlivé určení je podle kopulačních orgánů.
Rozšíření: Palearktický druh, široce rozšířen v mírném pásu Evropy a Asie.
V ČR poměrně hojný druh, zejména v nížších a středních polohách. Mapa rozšíření zde.
Biologie a ekologie: Snovačka hranatá obývá světlé lesy, lesní okraje, lesostepi, ale i zahrady nebo parky. Najdeme ji mezi bylinnou vegetací i na nižších keřích, kde si tká řídké sítě, mladí jedinci také v hrabance. Bělavý kulovitý kokon vytváří samice v letních měsících a zavěšuje ho v blízkosti sítě, někdy i pod kůru či kameny. Kokon obsahuje až 50 načervenalých vajíček. Mláďata po vylíhnutí zůstávají nějaký čas v blízkosti sítě a poté se rozprchnou do okolí. V klidové poloze připomínají snovačky z rodu Episinus svým postojem a vzdáleně také čelistrnatky z rodu Tetragnatha.
Literatura:
Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of Czech Republic. Peres, Praha.
Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.
Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!