Epidalea calamita (Laurenti, 1768) - ropucha krátkonohá

Syn.: Bufo calamita Laurenti, 1768, čeleď: Bufonidae - ropuchovití

Status: KO, EN, Bern II, HD II, IV

Popis: Ropucha krátkonohá je až 6 cm velká žabka. Tvarem těla se nijak zvlášť neodlišuje od ostatních ropuch žijících u nás. Nápadné jsou ale její krátké zadní končetiny, jak už jméno napovídá. Parotidy jsou malé a ploché. Jedním z nejdůležitějších znaků je zbarvení. Podklad zbarvení je hnědožlutý až blátivě špinavý. Po celém povrchu těla, vyjma břicha, se pak vyskytují zelené až olivové skvrnky. Nejvýraznějším barevným znakem ropuchy krátkonohé je světle žlutý až sírově žlutý proužek, táhnoucí se od temene hlavy po kloaku středem hřbetu. Břicho je špinavě bělavé nebo krémové. Duhovka je žlutá až nazelenalá s jemnou černou kresbou.

Možná záměna: Ropuchu krátkonohou můžeme zaměnit s ostatními druhy ropuch, žijích v ČR. Velmi nápadným znakem r. krátkonohé je její výrazný světlý pruh procházející na hřbetu. Zbarvení zřítelnice je taktéž odlišné od zbylých dvou druhů (u r. krátkonohé je zelenavé), nohy jsou nápadně krátké a pohyb po zemi se neuskutečňuje skokem, ale lezením.

Rozšíření: Výskyt ropuchy krátkonohé je vázán na západní a střední Evropu. Velmi hojně je zastoupena ve Francii, Belgii, Německu a dalších zemích. Hranice areálu končí na jihu Švédska, v Pobaltí, v Čechách a Rakousku. Západní hranicí je Atlantický oceán.

V České republice je rozšíření soustředěno pouze do Čech, údaje z Moravy jsou nepodložené a pravděpodobně mylné. V Čechách je její výskyt soustředěn na několik izolovaných populací a to na Karlovarsku a Chebsku, dolním Poohří, ve středním Polabí (Mladoboleslavsko), východním Polabí (Pardubicko a Královehradecko) a na Broumovsku. Několik populací se také vyskytuje v jižních Čechách, na Třeboňsku a Jindřichohradecku.

Biologie a ekologie: Ropucha krátkonohá je převážně nížinným a pahorkatinným druhem, u nás ji nalezneme do 550 m n. m. Obývá sušší krajinu s periodickými tůněmi nebo trvalými vodními plochami. Půda na lokalitě musí být lehká (písky, šterkopísky), aby bylo pro ropuchu snadné se do ní zahrabat. Většinou preferuje lokality s rozvolněnou vegetací či dokonce bez ní. Jedná se o druh, vyhledávající lokality, které jsou mladé a zatím nepodlehly sukcesi. Vhodným útočištěm jsou proto různé uzavřené, ale i aktivní povrchové doly a pískovny. Pokud však lokalita začína zarůstat, ropucha lokalitu opouští. Ropucha krátkonohá je nočním druhem. Přes den je většinou schovaná pod kameny, klády a jiné předměty na zemi. Zimnování probíhá v podzemních úkrytech, které si sama hloubí. Zimování končí koncem března a začátkem dubna, k rozmnožování dochází až v květnu. Samci před pářením výrazně vokalizují a svolávají samice do vody. Ropucha krátkonohá neskáče, ale pohybuje se lezením, to je způsobeno délkou jejich zadních končetin, které tento pohyb skoro neumožňují. Jídelníček r. krátkonohé je složen převážně z drobných bezobratlých (pavouci, žížaly,...).

Ohrožení a ochrana: Ropucha krátkonohá patří mezi nejohroženější druhy žab u nás. Jak již bylo zmíněno, jde o druh jehož hranice areálu prochází naší republikou, a proto jsou zde i populace méně početné než v jiných částech areálu. Velkým rizikem jsou pro ropuchy rekultivace a zánik vhodných biotopů, ať už sukcesí nebo znečištěním. Na vhodných lokalitách (staré pískovny, lomy a povrchové doly) je důležité udržovat vegetaci v omezeném počtu, tedy nedovolit zarůstání lokality.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!