Dysphania pumilio - merlík trpasličí

2. 10. 2017 vytvořil Václav Dvořák

Dysphania pumilio (R. Br.) Mosyakin et Clemants – merlík trpasličí

Syn: Chenopodium pumilio R. Br.

Čeleď: Amaranthaceae – laskavcovité

Status: nepůvodní druh

 

Popis: Bledě až sytě zelená bylina, pokrytá bílými článkovanými chlupy s kyjovitými žlázkami. Lodyha od báze větvená, větve plazivé až vystoupavé, hustě olistěné. Listy střídavé, řapíkaté, na rubu s vyniklou žilnatinou, s čepelí na bázi klínovitou, v obrysu peřenolaločnou. Z paždí listů vyrůstají klubíčka květů. Květenství je lichoklas. Květy oboupohlavné nebo samičí; okvětí (4–)5četné, člunkovitě prohnuté, žlázkaté, bledě žluté. Nažky v obrysu okrouhlé, mírně zploštělé.

 

Možná záměna: Merlík trpasličí je dobře poznatelný v době květu, protože má klubíčka květů vyrůstající z paždí listů. Merlík vonný (Dysphania ambrosioides) má klubíčka v květenství hustě latnatém a merlík hroznový (D. botrys) má rovněž latnaté květenství, ovšem složené z vidlanů. Další příbuzné druhy jsou na našem území nacházeny sporadicky.

 

Rozšíření: Původní areál druhu zahrnuje oblast Austrálie a Oceánie, odkud se merlík trpasličí rozšířil pravděpodobně se surovou ovčí vlnou. Dnes je znám z Evropy, Severní Ameriky i jižní Afriky.

 

V České republice je nalézán od konce 19. století. Roste zejména na jižní a jv. Moravě a ve velkých městech a v jejich okolí – zejména v Praze, v Brně, v Plzni, v Ostravě a v Olomouci. Ojediněle je nalézán v jižních a jz. Čechách, ve východních a sz. Čechách. Vyskytuje se do suprakolinních poloh.

 

Ekologie: Druh osidluje ruderální stranoviště. Ve městech typicky při patách zdí a ve spárách chodníků, dále roste při okrajích cest, v kolejištích, na skládkách v cukrovarech, vstupuje i na písečné náplavy, pastviny, do polních kultur. Snáší sešlap.

 

Jednoletý terofyt s fenologickým optimem růstu od června do října.

 

 

Literatura:

 

Dostálek J. ml., Hejný S., Husák Š., Schwarzová T. & Dvořák F. (1990): Chenopodium L. – In: Hejný S. & Slavík B. (eds), Květena České republiky, vol. 2, Academia, Praha: 223–265.

 

Kaplan Z. (2016): Umíme už efektivně podchytit rozšíření rostlin? – Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 51: 301–306.

 

Kaplan Z., Danihelka J., Koutecký P., Šumberová K., Ekrt L., Grulich V., Řepka R., Hroudová Z., Štěpánková J., Dvořák V., Dančák M., Dřevojan P. & Wild J. (2017): Distribution of Vascular Plants in the Czech Republic. Part 4. – Preslia, 89: 115–201.