Descurainia sophia - úhorník mnohodílný

7. 5. 2019 vytvořil Václav Dvořák

Descurainia sophia (L.) Prantl – úhorník mnohodílný

Syn.: Arabis sophia (L.) Bernh.; Crucifera sophia (L.) E. H. L. Krause; Discurea sophia (L.) Schur; Hesperis sophia (L.) Kuntze; Phryne sophia (L.) Bubani; Sisymbrium parviflorum Lam.; S. sophia L.; S. tripinnatum DC.; Sophia vulgaris Fourr.

Čeleď: Brassicaceae – brukvovité

Status: běžný druh

 

Popis: Bylina s vřetenovitým kořenem. Lodyha obvykle 20–50 cm vysoká, nevětvená, přímo odstálá, hustě olistěná, olistěná nebo šedavě pýřitá s jednoduchými chlupy. Listy s čepelí 2–3× peřenosečnou, až 12 cm dlouhou. Květenstvím je mnohokvětý, hustý, prodloužený hrozen. Korunní lístky bledě citronově žlutě; tyčinky delší než kališní lístky. Šešule obloukovité, řídčeji rovné, lysé nebo roztroušeně chlupaté. Semena uložená v jedné řadě, skořicově hnědá.

 

Možná záměna: Dobře poznatelný druh.

 

Rozšíření: Euroasijský druh vyhýbající se pouze chladným severským oblastem. Rovněž se vyskytuje v severní Africe. Jako nepůvodní druh je znám ze Severní a Jižní Ameriky, jižní Afriky, Austrálie, Nového Zélandu a z Japonska.

 

V České republice se vyskytuje hojně v nížinách termofytika, roztroušeně ve středních polohách mezofytika, do hor je spíše sporadicky a přechodně zavlékán.

 

Ekologie: Světlomilný, synantropní druh, který roste na okrajích polí, úhorech, hřbitovech, rumištích, skládkách, kompostech, na dvorech zemědělských areálů, při okrajích komunikací a na železničních náspech. Preferuje vysýchavé substráty bohaté na živiny, není omezen kyselými ani bazickými půdami, velmi dobře snáší i zasolení. Na disturbovaných plochách se chová jako pionýrský druh, preferuje tedy vegetací nezapojená místa.

 

Jednoletý až ozimý terofyt s fenologickým optimem kvetení od května do července.

 

Zajímavosti: Úhorník mnohodílný je bylinou využívanou v tradiční medicíně. Je součástí bylinných „léčivých“ cigaret kouřených zejména v Číně. Pilotní studie ze Střední Asie též poukazují na jeho pozitivní využití při léčbě chronické zácpy. Rostlina též vykazuje protihorečné účinky (antipyretikum). Listy jsou po převaření jedlé, semena mají štiplavou chuť a mohou se používat jako náhražka hořčice, též se z nich získává olej.

 

 

Literatura:

 

Dvořák F. (1992): Descurainia Webb et Berth. In: Hejný S., Slavík B., Kirschner J. & Křísa B. (eds), Květena České republiky 3, Academia, Praha, 38–40.

 

Choopani R., Ghourchian A. et al. (2017): Effect of Descurainia sophia (L.) Webb. ex Prantl on Adult Funcional Constipation: A Prospective Pilot Study. – Journal of Evidence-Based Complementary & Alternative Medicine, 22(4):646–651.