Cyprinus carpio - kapr obecný

23. 12. 2008 vytvořil Zdeněk Mačát

Cyprinus carpio (Linnaeus, 1758)  kapr obecný

Čeleď: Cyprinidae – kaprovití

Status: O, CR - pouze původní populace

 

Popis: Kapr obecný je velmi známý druh ryby dorůstající až do velikosti 120 cm a hmotnosti až 37 kg. Největší ulovený jedinec v ČR měřil 108 cm a vážil 29 kg. Druh velmi variabilní ve tvarech těla, šupinatosti, velikosti a i zbarvení. Původní populace kapra (tzv. sazan) se vyznačuje protáhlým robustním, ale úzkým tělem, které je po bocích stlačeno a celé kryto šupinami. Hlava je krátká, ústa tupá, na horním pysku se čtyřmi vousky. Domestikovaná forma je výrazně vyšší, šupinatost může být redukováno nebo dokonce chybět. Podle míry šupinatosti dělíme domestikovaného kapra na šupinatého, lysého, řádkového a hladkého. Ploutve jsou mohutné, poslední tvrdý paprsek hřbetní a řitní ploutve je výrazně pilovitý. Požerákové zuby jsou trojřadé. Zbarvení kapra koreluje s prostředím a obsahem tuku v těle (větší obsah tuku dává kaprovi žlutavější zbarvení). Hřbet může být tmavozelený až načernalý. Boky jsou výrazně světlejší, v odstínech špinavě žluté. Břicho je bělavé až žluté. Skřele jsou mosazně lesklá. Šupiny, temnější olemované pigmentem, bývají se střední části tmavší. Samce od samice odlišíme dle přítomnosti nenápadných a drobných třecích bradavek na hlavě a vnitřní straně ploutví.

 

Možná záměna: Kapr obecný, jak už jsem zmínil, se v ČR vyskytuje ve dvou formách divoké a domestikované. Obě formy bychom neměli v české přírodě zaměnit, jen snad s karasem. Karas obecný (Carassius carassius) se od kapra liší hned v několika znacích. Pomineme-li tvar těla, který je často zkreslující, hlavní znakem jsou vousky, které kapr má čtyři, zatím co karas žádné. Požerákové zuby kaprů jsou trojřadé, karas má zuby jednořadé.

 

Rozšíření: Euroasijský druh, který člověk rozšířil po celé Evropě. Rybniční formy vznikly domestikací divoké formy dunajského sazana. Dnes je chovaná forma velmi běžná. Populace původní formy se dnes přirozeně vyskytují v oblasti Balkánu a střední Evropy.

 

V ČR se domestikovaný kapr vyskytuje po celém území, je běžnou a hojnou rybou. První zmínky o domestikaci a chovu u nás pocházejí již z XI. století. Sazan (Cyprinus carpio carpio) se naopak v ČR skoro nevyskytuje. Poslední studie z dolního toku Dyje však hovoří o možném výskytu. Druh se původně vyskytoval pouze na řekách Moravě a Dyji, které jsou napojené na řeku Dunaj, odtud se k nám tato divoká forma dostala.

 

Biologie a ekologie: Bentopelagický druh sladkých a brakických pomalu tekoucí a stojatých vod. Kapři jsou ryby zdržující se po většinu života v hejnech. Za příznivého počasí se zdržují u hladiny a na mělčinách v dešti většinou u dna. Při silném poklesu obsaženého kyslíků ve vodě (pod 0,5 mg.l) dochází k tzv. troubení, kdy kapr lapá po vzdušném kyslíku nad hladinou vody. V zimě, kdy teplota vody dosahuje okolo 4°C se kapři stahují ve velkých počtech na dno, kde nehybně setrvávají. K tření potřebuje kapr zatopenou vegetaci, tzv. fytofilní druh. Tření je hromadné. Vlastní výtěr probíhá většinou v ranních hodinách. Kapr se dožívá až 30 let. Na jídelníčku se objevují vodní bezobratlí a vodní rostliny.

 

Význam: Kapr obecný je tradičně pěstovaná ryba. Je hospodářsky a produkčně nejdůležitějším chovaným druhem ryby našeho rybářství. Největší odběr kapra je v období vánočních svátků. K prodeji jsou nabízeny ryby ve věku tří let, buď ve formě živé, nebo mražené. Barvené formy označované jako ,,koi? jsou běžnou ozdobou rybníčků a zahradních jezírek.

 

Ochrana a ohrožení: Divoká forma kapra Caprinus carpio carpio je druh hodnocený jako kriticky ohrožený v Červeném seznamu ČR. Ze strany rybářů i ochránců přírody vznikla iniciativa o reintrodukci divoké formy zpět do oblasti původního rozšíření, k tomu je zapotřebí revitalizace dané říční oblasti a genetický průzkum populaci vyskytující se v současné době na daném území. Také je potřeba v dané oblasti omezit chov domestikované formy kapra.

 

 

Literatura:


Baruš V., Oliva O. (1995): Fauna ČR a SR, svazek 28/2, Mihulovci a ryby. Academia, Praha.

 

Hanel L., Lusk S. (2005): Ryby a mihule České republiky. Rozšíření a ochrana. - ČSOP Vlašim, Vlašim.