Cuscuta campestris Yunck. – kokotice ladní

Syn.: Cuscuta kamelorum Pavlov; Grammica campestris (Yunck.) Hadač & Chrtek

Čeleď: Convolvulaceae – svlačcovité

Status: invazní neofyt

Popis: Bylina s větvenými, žlutavými, hladkými, lysými až přes 1 m dlouhými lodyhami. Květenství za květu hustá, kulovitá, složená obvykle ze 7–15 květů, po odkvětu mírně prodloužená. Květy pětičetné, bílé až nažloutlé nebo narůžovělé; kalich lysý nebo ojediněle stopkatě žláznatý, kratší nebo zdéli korunní trubky. Korunní cípy do plochy rozložené, na vrcholu dovnitř zahnuté, šupiny v korunní trubce velké, v horní části dlouze třásnité, vyčnívající mezi korunními cípy ven z koruny; tyčinek pět, z koruny vyčnívající; čnělky nestejně dlouhé, zakončené kulovitými bliznami. Tobolky kulovité, na vrcholu výrazně zploštělé. Semena vejcovitá, hnědá.

Možná záměna: Jediný doposud prokázaný zástupce podrodu Grammica na našem území. Od našich kokotic (Cuscuta spp.) se liší nápadně krátkými čnělkami zakončenými kulovitými bliznami. V Evropě se jako neofyt objevuje ještě další severoamerická kokotice Gronovova (Cuscuta gronovii), která vytváří řídká květenství s nápadně stopkatými květy. Korunní trubky jsou zřetelně delší než kalichy, tobolky přechází od kulovitého do protáhlého tvaru a obvykle nejsou na vrcholu zploštělé. Tento druh nebyl na našem území doposud prokázán, objevuje se ojediněle v sz. Evropě.

Rozšíření: Původní areál zahrnuje země Nového světa, kde roste v Severní a Střední Americe od Kanady po Guatemalu, na Karibských ostrovech a sz. části Jižní Ameriky. V dnešní době se vyskytuje kosmopolitně na všech ostatních kontinentech.

V Česku byl tento druh poprvé zaznamenán v poslední třetině 19. století. Vyskytuje se zejména v teplých nížinách jižní a střední Moravy, dále na Slovácku a v postindustriální krajině Ostravsko-Karvinska. V Čechách se vícero lokalit nachází v Praze a v metropolitním okolí, v Polabí, na Litoměřicku, ve středních polohách častěji jen v jižních Čechách.

Ekologie: Druh osidluje široké spektrum antropogenně ovlivněných biotopů, jako jsou rumiště, skládky, továrenské textilní a cukrovarnické areály, okraje komunikací, úhory a pole. Méně často se objevuje také na letněných dnech rybníků a suchých travnatých stráních.

V zemědělství, především v kulturách cukrové řepy je považován za karanténní plevel výrazně snižující výnosy. Hostitelské spektrum tohoto parazitického druhu je široké a čítá širokou škálu běžných druhů z čeledi hvězdnicovitých, laskavcovitých, bobovitých, rdesnovitých i lilkovitých rostlin.

Jednoletý terofyt s fenologickým optimem kvetení od července do září.

Literatura:

Chrtek J. sen. (2000): Cuscuta L. In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky 6, Academia, Praha, 174–178.

Orkić I., Štefanić E. et al. (2019): Hostitelské spektrum kokotice ladní (Cuscuta campestris Yuncker) na polích cukrové řepy. – Listy cukrovarnické a řepařské, 135 (5–6): 198–202.

Najdete zde již více než 3100 druhů rostlin, hub a živočichů vyskytujících se v Česku!