Craterellus tubaeformis - liška nálevkovitá

25. 10. 2024 vytvořil Stanislav Rada

Craterellus tubaeformis (Fr.) Quél. – liška nálevkovitá

Syn.: Helvella tubaeformis Bull.; Cantharellus tubaeformis Fr.; Helvella cantharelloides Bull.; Cantharellus cantharelloides Quél.; Agaricus cantharelloides Bull.; Merulius cantharelloides (Bull.) J.F. Gmel.; Merulius fuligineus Pers. – liška rourkovitá

Čeleď: Cantharellaceae – liškovité

Status: běžný druh

 

Popis: Drobná houba o výšce 5–10 cm. Klobouk dorůstá průměru 2–6 cm, v mládí je sklenutý s pupkovitě prohloubeným středem, poté rozložený (nepravidelně nálevkovitý). Svrchu klobouku bývají drobné šupinky. Ze spodní strany klobouku jsou vyvinuty výrazné lišty podobné lupenům, nepravidelně paprsčitě větvené, pospojované příčnými lištami. Třeň je dutý, válcovitého tvaru, obvykle bočně stlačený. Zbarvení plodnic je žlutohnědé, hnědé až hnědošedé; klobouk je obvykle více dohněda a třeň dožluta. Zbarvení se mění i v závislosti na vlhkosti – za sucha je světlejší, za mokra tmavší. Dužina je nažloutlá, její vůně a chuť je nevýrazná. Výtrusy o velikosti 5–12 µm mají elipsoidní tvar, jsou hladké a průsvitné. Výtrusný prach je bílý až nažloutlý.

 

Možná záměna: Podobná liška žlutavá (Craterellus aurora) se liší sytěji žlutooranžovým zbarvením a zejména spodní stranou klobouku, která je bez výrazných lišt (v mládí hladká, později pouze vrásčitá). Liška šedá (Craterellus cinereus) je celá zbarvena pouze v šedých a hnědých odstínech (zcela bez žlutého zbarvení). Obdobně jsou zbarveny liška kadeřavá (Craterellus udulatus) a stroček trubkovitý (Craterellus conucopioides), přičemž tyto druhy navíc zcela postrádají lišty na spodní straně klobouku. Všechny uvedené houby jsou taktéž jedlé a jsou méně běžné než liška nálevkovitá.

 

Rozšíření: Vyskytuje se v Evropě, v mírném a chladném pásu Asie a Severní Ameriky.

 

V ČR hojný druh, rozšířený zejména v pahorkatinách a horách; v nížinách je vzácná.

 

Ekologie: Liška nálevkovitá roste běžně ve smíšených a jehličnatých lesích, včetně smrkových monokultur, někdy je nalézána i v lesích listnatých. Nejčastěji na kyselých půdách. Bývá nalézána zejména pod smrky, ale někdy i pod buky či jinými stromy. Plodnice vyrůstají od července do listopadu, často v početných skupinách.

 

Význam: Dobrá jedlá houba, vhodná zejména do směsí či do octa; lze ji i sušit. Je křehčí a stravitelnější než klasická liška obecná (Cantharellus cibarius). Je málo sbíraná z důvodu drobných plodnic.

 

 

 

Literatura:

 

Jirásek S. (2024): Liška nálevkovitá [citováno 19.10.2024]. In: Zicha O. (ed.) (1999–2020): BioLib. Dostupné na https://www.biolib.cz/cz/taxon/id59857/

 

Keizer G. J. (1998): Encyklopedie hub. Rebo Productions, Čestlice.