Craspedacusta sowerbyi - medúzka sladkovodní

21. 11. 2011 vytvořil Ondřej Machač

Craspedacusta sowerbyi Lankester, 1880 – medúzka sladkovodní

Kmen: Cnidaria – žahavci; Třída: Hydrozoa – polypovci

Status: invazní druh

 

Popis: Velikost těla 20–30 mm. Tělo je kloboukovité, průsvitné s řadou krátkých a několika delšími chapadélky s žahavými buňkami. Její tělo je velmi křehké a při neopatrném zacházení se dá lehce poškodit. Ve spodní části těla jsou uloženy pohlavní orgány.

 

Možná záměna: V ČR nezaměnitelný druh. Jediný náš zástupce podřádu medúzek Limnomedusae.

 

Rozšíření: Kosmopolitní – téměř po celém světě. Domovinou medúzky sladkovodní je zřejmě jihovýchod Asie, odkud se dostala pravděpodobně s vodními rostlinami do Evropy a celého světa.

 

V ČR nehojný druh, rozšířený po celém území. Na vhodných místech však masově. První zmínky o výskytu medúzky u nás pochází z pražské Vltavy, kde byli objeveni polypi. V současné době se s ní setkáme zejména v zatopených lomech např. Blansko, Opavsko, střední Čechy, Výkleky apod.

 

Biologie a ekologie: Medúzka sladkovodní obývá různé typy stojatých a mírně tekoucích vod. Nejčastěji se s ní však setkáme v zatopených lomech a pískovnách. Je to obyvatel volné vody, kde se pohybuje vznášivým pohybem. Nejvíce jedinců ve stádiu medúzy se vyskytuje v letních měsících od července do září. Živí se drobným zooplanktonem. Rozmnožuje se pohlavně i nepohlavně. Pohlavní generace jsou talířovité medúzky. Nepohlavní generací je málo známý polyp, který je velmi drobný (jen okolo 2mm), má válcovitý tvar se zakrnělými chapadélky a žije přisedle na kamenech, vodních rostlinách, dřevu a jiných ponořených předmětech. Živí se také zooplanktonem. Při prvním nálezu polypa se zoologové domnívali, že se jedná o nový druh živočicha a byl tak i popsán. Až později se zjistilo, že jde o nepohlavní stádium medúzky sladkovodní. Narozdíl od stádia medúzky, které žije jen několik měsíců, je polyp dlouhověký.

 

Literatura:

 

Buchar J., Ducháč V., Hůrka K., Lellák J. (1995): Klíč k určování bezobratlých. Scientia, Praha.

 

Mlíkovský J., Stýblo P. (eds.): Nepůvodní druhy fauny a flóry ČR. ČSOP Praha, 496 pp.