Cottus poecilopus - vranka pruhoploutvá

3. 12. 2009 vytvořil Zdeněk Mačát

Cottus poecilopus Heckel, 1837 - vranka pruhoploutvá

Syn.: Cottus czanaga Dybowski, 1869; Cottus kuznetzovi Berg, 1903

Třída: Actinopterygii - paprskoploutví; Čeleď: Cottidae - vrankovití

Status: SO, VU, IUCN: LC, Bern III

 

Popis: Vranka pruhoploutvá je 15 - 20 cm velká ryba v velkou hlavou a vřetenovitým tvarem těla. Kůže je slizovitá, bez šupin. Zbarvení i vzhledem je to druh velmi podobný vrance obecné. Hřbetní strana těla je zeleno-hnědá, s jemnými skvrnkami. Po bocích těla se objevují tmavé skvrny (4-5).  Nejdůležitějším znakem u vranky pruhoploutvé je zbarvení břišních ploutví. Jsou příčně pruhované (skvrnky na těchto ploutvích tvoří pruhy), od čehož vzniklo i české jméno tohoto druhu. Těchto pruhů může být až patnáct.

 

Možná záměna: Vranku pruhoploutvou může v našich vodách zaměnit s vrankou obecnou (Cottus gobio). Břišní ploutve u v. obecné jsou krátké, takže nedosahují až k řitnímu otvoru jako je tomu u vranky pruhoploutvé. Také zbarvení břišních ploutví je u obou druhů rozlišné. U v. pruhoploutvé tmavé skvrnky splývají ve výrazné tmavé pruhy, které u v. obecné úplně chybí.

 

Rozšíření: Středoevropský a východoevropský druh. V Evropě tvoří dlouhý pás výskytu zahrnující země jako Německo, Polsko, okraj ČR, Slovensko. Vranka je běžným druhem ve Skandinávii. Obývá úmoří Severního, Baltského a Černého moře. Východní hranice areálu probíhá Ruskem, Čínou a Koreou.

 

V České republice se vyskytuje pouze na východní Moravě a Slezsku. Tímto druhem jsou osídleny Jeseníky, Oderské vrchy, Moravskoslezské Beskydy.

 

Biologie a ekologie: Vranka pruhoploutvá je demerzálním druhem sladkých i brakidckých vod. Jejím domovem jsou horské a podhorské toky s kamenitým dnem. Vystupuje do větších nadmořských výšek než  než v. obecná. Aktivita tohoto druhu je převážně za soumraku a v noci, přes den se ukrývá pod kameny. Jako u všech vranek, i této chybí plynový měchýř, a proto plavaní připomíná spíše skoky. Tření probíhá od března do dubna. Jde o litofilní druh, tzn., že se vytírá do štěrbin a pod kameny na dně. Samice disponuje pouze několika stovkami jiker, které po oplodnění hlídá samec. Potrava je složena především z bezobratlých žijících u dna toků a ve vodním sloupci. Bylo zaznamenáno i požíraní jiker ostatních ryb. Vranka pruhoploutvá se dožívá 5-6 let.

 

Ochrana a význam: Významný bioindikační druh horský a podhorských toků. Druh bez hospodářského významu. V současnosti vrance asi nehrozí žádné výrazné poklesy populací. Jde o relativně stabilní druh. V horizontu několika let (desetiletí) může, vlivem změn klimatu, být negativně ovlivněna oscilací průtočnosti potoků.

 

cottus_poecilopus1 cottus_poecilopus2 cottus_poecilopus3