Corvus frugilegus - havran polní

17. 4. 2011 vytvořil Zdeněk Mačát

Corvus frugilegus Linnaeus, 1758 - havran polní

Řád: Passeriformes - pěvci, čeleď: Corvidae - krkavcovití

Status: VU, IUCN: LC

 

Popis: Havran polní je 40 -50 cm velký pěvec, rozpětí křídel dosahuje 80-95 cm a váha se pohybuje mezi 250-600 g. Velikostně je tedy přibližně srovnatelný s vránou. Kořen a hrdlo zobáku je od 2. roku života lysé a bělavé. Zbarvení dospělých jedinců je černé a silně lesklé. U ocasních per pozorujeme výrazný fialový odlesk.

 

Možná záměna: Zaměnit havrana polního lze za ostatní druhy rodu Corvus (vrána, krkavec či kavka), většinou však z nepozornosti. Havran je svým typickým lysým kořenem zobáku a tvarem těla dobře rozpoznatelným druhem naší fauny.

 

Rozšíření: Euro-Asijský druh pěvce. Obývá převážnou část Evropy, Blízkého východu a západní Asie. Na východě se vyskytuje v poddruhu C. f. pastinator. Druh byl introdukován na Nový Zéland, kde se etabloval.

 

V České republice obývá převážně nížiny v okolí větších vodních toků. V posledních letech se početnosti havranů zvyšují a je možné jej spatřit i ve vyšších oblastech (pahorkatiny). V zimě se na našem území vyskyjí jedinci ze Sibiře, kteří sem zalétají na zimoviště.

 

Biologie a ekologie: Havran polní se vyskytuje v zemědělsky obdělávaných nížinách v okolí větších řek. Velmi důležitou složkou takové krajiny jsou drobné lesíky, ve kterých hnízdí a nocuje. Sekundárním biotopem pro něj mohou být městské aglomerace. Tažný pták, většina české populace zimuje v JV Francii. V ČR zimují naopak populace sibiřské. Hnízdění probíhá v koloniích. V březnu začínají opravy hnízda (nebo stavba nových), při těchto příležitostech dochází k toku. Hnízdo staví obě pohlaví. Samotná stavba bývá zpravidla umístěna na vysokých listnatých stromech. Na jednom stromě se může vyskytnou až několik hnízd najednou (v lit. je udáváno až 64 hnízd na jediném stromě). Hnízdění probíhá jednou ročně, s maximem v první polovině dubna. Samice snáší 3-5 světle modrých vajec. Na vejcích sedí samice, samec ji po dobu sedění krmí. V jídelníčku havrana se objevuje živočišná i rostlinná potrava v poměru 1:2. Z rostlinné složky pojídá hlavně obilí, ze živočišné složky hmyz (brouci), drobní hlodavci, odpadky. Složení potravního spektra je ovlivněno lokalitou výskytu a ročním obdobím.

 

Hlas: Podle charakteristického krákání lze jednoduše v letu odlišit od podobné vrány černé (Corvus corone). Nahrávku naleznete zde.