Corvus corax Linnaeus, 1758 - krkavec velký

Řád: Passeriformes - pěvci, čeleď: Corvidae - krkavcovití

Status: O, VU

Popis: Krkavec velký je druh velikostně srovnatelný s kání lesní (Buteo buteo), délka těla až 70 cm, rozpětí křídel někdy dosahuje až 130 cm. Jedná se o největší druh pěvce ve střední Evropě. Zbarvení je kovově černé. Velmi nápadný je zobák, který je mohutný, tmavě zbarvený, u kořene pokrytý jemným peřím. Za letu působí konce křídel krkavce jako prsty na na ruce. Ocas je klínovitého tvaru. Dobrým poznávacím znakem u krkavce je jeho hlasový projev, jež je přepisován jako hlasité: "korrp", opakované až třikrát. Hlas je silný, vrzavý a zvonivý. Z jara je slyšet na velké vzdálenosti, tentokrát zní jeho hlas jako: "klong".

Možná záměna: Krkavce velkého můžeme zaměnit snad jen s havranem polním (Corvus frugilegus), jež je mnohem menší než krkavec. Má špičatý zobák, bez typického načepýřeného chmíří (kořen zobáku je lysý). Hlava havrana také působí dojmem zašpičatělého temene, což u krkavce není. Klínovitý ocas je spolehlým určovacím znakem pro krkavce za letu.

Rozšíření: Druh obývající severní polokouli. Evropa, S. Amerika, Asie a S. Afrika.

V České republice dříve běžný druh. Později vymizel díky špatnému hospodaření na polích. Od 70. let 20. století je krkavec opět druhem hnízdícím v ČR. Dnes se jedná o druh hojný, šířící se do nových částí republiky z východu na západ.

Biologie a ekologie: Krkavec velký v ČR hnízdí od horských oblastí po nížiny. Vyhýbá se pouze bezlesým nížinám. Jde o stálý druh naší avifauny. Je velmi plachý a ostražitý. Tvoří trvalé páry. Hnízda si staví krkavec na stromech nebo skalách. Hnízdo je většinou využíváno i několik let po sobě. Na stavbě se podílejí oba rodiče, samec jako donašeč materiálu, samice jako stavař. Hnízdění začíná od února či března, jednou ročně. Samice snáší tmavě hnědě skvrnitá, zelenomodrá vejce. Jedna snůška obsahuje 4-6 vajec, které vysedává samice přibližně 20 dnů. Mláďata krmí oba rodiče. Potravou krkavce velkého jsou různé druhy bezobratlých živočichů, někteří menší obratlovci, mršiny, rostlinná potrava a poslední dobou i odpadky.

Hlas: Krkavci se ozývjí v průběhu celkého roku do dálky slyšitelným "krkáním" (nahrávka zde). V toku je možné slyšet hašteření celého páru, které má stejný tón jako volání v průběhu roku, ale je velmi složitě doplněné akrobatickými lety. 

Ohrožení a ochrana: Krkavec velký je dnes již stabilním prvkem naší i evropské fauny a dále se šíří na západ. V dnešní době se objevuje několik negativních hlášení o napadení domácí zvěře krkavcem. Někdy bývá považován i za původce úbytku stavu bažantů a koroptví, to je však nemožné, jelikož jeho opětovné navracení začalo až po začátku těchto poklesů. Krkavec velký je v našich podmínkách druhem velmi prospěšným. V přírodě působí jako sanitární druh, a tím udržuje přirozenou rovnováhu.

Taxonomická poznámka: V ČR a střední Evropě poddruh Corvus corax corax. Dále vytváří cca 9 poddruhů vyskytujích se ve zbytku areálu rozšíření krkavce.

Literatura:

Hudec K., a kolektiv (1983): Fauna ČSSR, svazek 23, Ptáci 3/II. - Academia, Praha.

Svensson L., Grant P. J. (2004): Ptáci Evropy, Severní Afriky a Blízkého východu. Praktická určovací příručka. - Svojtka, Praha.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!