Cobitis elongatoides (Bacescu & Maier, 1969) – sekavec podunajský

Řád: Cypriniformes – máloostní, čeleď Cobitidae – sekavcovití

Status: EN, IUCN: LC, Bern III, HD II

Popis: Sekavec podunajský je malá, až 12 cm velká rybka s výrazně protáhlým tělem, které je ze stran zploštělé. Tělo je kryto drobnými šupinami. Ústa jsou spodní se šesti vousky, oko je posazeno v horní části hlavy a pod ním vyčnívá drobný trn. Zbarvení sekavce je pískově žluté s tmavými hnědozelenými oválnými skvrnami ve dvou řadách. Skvrny jsou od sebe odděleny tmavým pruhem drobný skvrn, které mohou často splývat, a postupem k ocasu se tloušťka pásu skvrn ztenčuje. Břicho je bílé nebo bělavé. Ploutve jsou světlejší barvy, pouze ocasní a hřební ploutev je žlutavá. Ocasní ploutev není vykrojená a v horní části nese jednu tmavou skvrnu, hřbetní ploutev má krátkou bázi. Samci jsou menší než samice a je jejich početnost v populaci je také menší.

Možná záměna: Zaměnit sekavce podunajského je v našich vodách možné se sekavčíkem horkým (Sabanejewia balcanica), který má na rozdíl od sekavce na bázi ocasní ploutve dvě tmavé skvrny a skvrny na bocích těla jsou podstatně větší než u sekavce podunajského.

Rozšíření: Středo a východoevropský druh sekavce. Rozšířen je v jihozápadním Polsku, ČR, Slovensku, východním Rakousku, Maďarsku, Slovinsku, ve východní polovině Chorvatska, Bosně a Hercegovině, Srbsku, okrajově také v Černé Hoře, a v severní části Severní Makedonie. Jižní hranici areálu pak dále tvoří sever Bulharska. Na východním okraji se vyskytuje v celém Rumunsku, dále zasahuje do západního Moldavska a na jihozápadní Ukrajinu.

V ČR se sekavec vyskytuje pouze na několika málo tocích a lokalitách. V posledních letech je udáván z těchto oblastí: Jevišovka a Skalička na Znojemsku, Morava, Dyje a Kyjovka na Břeclavsku, Bečva a Strhanec na Přerovsku, Olšanský potok a vodní nádrž Nová Říše na Telčsku, Koštěnický potok na Jindřichohradecku, na Třeboňsku (nejbohatší oblast v počtu lokalit), Pšovka na Kokořínsku a severozápadní okolí Pardubic (Bohdanečský rybník).

Biologie a ekologie: Sekavec podunajský patří mezi ryby náročné na stanoviště. Vyhledává menší toky a přilehlé nádrže s čistou vodou, písečným nebo hlinitojílovitým dnem. Příliš mnoho sedimentů na dně toku je pro jeho výskyt limitující. Žije skrytě, většinu dne tráví zahrabán v substrátu dna. Aktivní je převážně v noci a to od března do listopadu. Zimu přečkávají opět zahrabaní ve dně. V případě nedostatku kyslíku rozpuštěného ve vodě, dokáže dýchat atmosférický kyslík pomocí dobře prokrvené sliznice střeva. Způsoby rozmnožování u sekavce podunajského byly odhaleny českými vědci teprve nedávno. Klasické tření sekavců probíhá od dubna do června. Jirky jsou po oplození lepeny na vodní rostliny. Samice jsou ale také schopny partenogenetického rozmnožení, kdy samice naklade neoplozené jikry, ze kterých se líhnou opět samice (klony matky). Další možností je gynogeneze, tedy způsob, kdy dochází k oplození jiker samcem jiného, avšak blízce příbuzného druhu. Zde dochází k potlačení genetické informace samce a opět vznikají ve vajíčkách pouze samice, klony matky. V neposlední řadě je u našich sekavců doložena hybridogeneze. Některé samice jsou polyploidní (zvýšený počet chromozomů), a nesou genetickou informaci dvou druhů. V Čechách je to většinou sekavec písečný (Cobitis taenia) na Moravě sekavec (Cobitis tanaitica). Samci oplodní jikry, ale ani zde se genetická informace samců sekavce podunajského nepodílí na genetické výbavě embryí. Na jedné lokalitě je možné se setkat s více typy rozmnožování. Hlavní složkou potravy jsou drobní živočichové, detrit nebo řasy. Vše sekavec nasává ústy a třídí v tlamě, nepoživatelné části vypouští přes žábry, potravu po obalení slizem polyká. Sekavci se obvykle dožívají 2-4 let, pohlavní dospělosti dosahují přibližně v druhém roce života.

Ohrožení a ochrana: Sekavec podunajský není zařazen mezi zvláště chráněné druhy živočichů, jelikož jeho přítomnost, respektive prokázání výskytu proběhlo až po roce 2000. Současně platná legislativa tuto změnu nereflektuje a stále v kategorii silně ohrožený vede druh sekavec písečný (Cobitis taenia). Pro zachování populací sekavce písečného je nezbytné udržet neznečištěné prostředí toků, ve kterých se vyskytuje a zamezit degradaci biotopů nebo nevhodným vodohospodářským úpravám toků.

Literatura:

AOPK ČR. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2020-08-14].

Bohlen, J. & Ráb, P. 2001. Species and hybrid richness in spined loaches (of the genus Cobitis L. (Teleostei: Cobitidae), with a checklist of European forms and suggestions for their conservation. Journal of Fish Biology, 59 (Suppl. A): 79-85.

Freyhof, J. & Kottelat, M. 2008. Cobitis elongatoides. The IUCN Red List of Threatened Species 2008: e.T135597A4156685.

Hanel L. & Lusk S. (2005): Ryby a mihule České republiky. Rozšíření a ochrana. ČSOP Vlašim, Vlašim, 448 pp.

Janko, K., Kotlík, P. & Ráb, P. (2003): Evolutionary history of asexual hybrid loaches (Cobitis: Teleostei) inferred from phylogenetic analysis of mitochondrial DNA variation. Journal of Evolutionary Biology, 16(6): 1280-1287.

Kottelat, M. & Freyhof, J. (2007): Handbook of European freshwater fishes. Publications Kottelat, Cornol, Switzerland and Freyhof, Berlin, Germany. 646 pp.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!