Carex pseudocyperus - ostřice nedošáchor

25. 11. 2010 vytvořil Martin Hanzl

Carex pseudocyperus L. - ostřice nedošáchor

Čeleď: Cyperaceae - šáchorovité

Status: C4

 

Popis: Ostřice nedošáchor je vytrvalá trsnatá bylina dorůstající obvykle do 100 cm výšky. Pochvy nejstarších listů jsou zbarveny šedě až světle hnědě, jsou matné a nerozpadavé. Lodyžní listy dorůstají šířky 7-15 mm, délky desítek centimetrů, starší listy mají na průřezu tvar písmene W. Květenství je vrcholové, složené z jednoho samčího a většího počtu (2-6) samičích převislých klásků, listeny výrazně svou délkou přesahují květenství. Samičí klásky jsou válcovitého tvaru, nápadně hustokvěté, zelené až žlutozelené, 20-80 mm dlouhé a 8-12 mm široké, všechny stopkaté a za zralosti převislé. V paždí samičích plev s dlouhou osténkatou špicí vyrůstají úzce vejčitě oválné mošničky vybíhající ve svrchní části ve velmi dlouhý zobánek zakončený ostrými zuby. Plodem je nažka ukrytá v mošničce.

 

Možná záměna: Ostřice nedošáchor patří mezi téměř nezaměnitelné ostřice, obzvlášť pokud má vyvinuté své hustokvěté samičí klásky na převislých stopkách. Obtížnější může být determinace druhu v nekvetoucím stavu. Pro ostřici nedošáchor je typická tvorba menších žlutozelených trsů, čímž se liší od naprosté většiny pobřežních ostřic (např. o. štíhlé - C. acuta, o. ostré - C. acutiformis, o. pobřežní - C. riparia, o. měchýřkaté - C. vesicaria, atd.), které tvoří spíše porosty (někdy i značně rozsáhlé). Podobné žlutozelené samičí klásky i zobánkaté mošničky mají dvě vlhkomilné ostřice - o. zobánkatá (C. rostrata) a o. měchýřkatá (C. vesicaria), netvoří však trsy, jejich samičí klásky nejsou nápadně převislé a nejsou složeny z takového počtu mošniček jako klásky u ostřice nedošáchoru.

 

Rozšíření: Celkový areál druhu pokrývá převážnou část Evropy s výjimkou nejjižnějších a nejsevernějších oblastí, odkud pokračuje až do střední Asie. Vyskytuje se též v Severní Americe a v Japonsku.

 

Druh se v ČR vyskytuje rovnoměrně roztroušen téměř po celém území s výjimkou horských poloh, těžiště výskytu leží v teplejších oblastech. Hojnější je v nivách dolních toků řek a v rybničních oblastech.

 

Ekologie: Ostřice nedošáchor roste na březích vodních nádrží a dolních toků řek, na obnažených dnech a v živinami bohatých mokřadech nižších poloh. Kvete od května do července. Jedná se o hemikryptofyt (obnovovací pupeny jsou přes zimu chráněny stařinou nadzemní biomasy z předchozího vegetačního období).