Carex elata All. – ostřice vyvýšená
Čeleď: Cyperaceae – šáchorovité
Status: C3
Popis: Ostřice vyvýšená je vytrvalá trsnatá bylina, která tvoří na podmáčených místech nápadné bulty. Listy jsou tmavě zelené, na průřezu dvakrát lomené, draslavé a široké přibližně 3–7 mm. Pochvy jsou slámově zbarvené, šedavé či hnědavé a za sucha výrazně lesklé. Květenství jsou 7–16 cm dlouhá a klásky se v nich vzájemně překrývají. Listen pod nejspodnějším kláskem je krátký a nepřesahuje jej. Samčí klásky jsou nejsvrchnější, zpravidla jsou přítomny 1–3. Samičí klásky v počtu 2–4 jsou umístěny níže a jsou hustokvěté. Mošničky vejčitého tvaru jsou zpravidla z boku zploštělé, lysé, zelenavé a nahoře přecházejí v kratičký zobánek.
Možná záměna: Ostřice obecně patří k obtížným taxonomickým skupinám. Při jejich určování je třeba věnovat pozornost obzvláště strategii růstu (výběžkaté × trsnaté rostliny), pochvám (zbarvení a charakter spodní části starých listů), květenství (počty klásků a jejich pohlavnost, řídkokvěté × hustokvěté), mošničkám (tvar, přítomnost zobánku, lysé × chlupaté) a plevám (tvar a zbarvení). Podobná ostřice štíhlá (Carex acuta) je výběžkatá (nikoliv trsnatá), nejnižší listen svou délkou přesahuje celé květenství (zatímco u ostřice vyvýšené nepřesahuje délkou ani klásek který v jeho paždí vyrůstá), pochvy má tmavě hnědě až černě zbarvené (ne slámově) a samičí klásky bývají často převislé. Teoreticky by bylo možno si ostřici vyvýšenou splést i s ostřicí ostrou (Carex acutiformis), která však má blizny 3 (nikoliv 2), je výběžkatá (ne trsnatá) a její vínově zbarvené pochvy jsou roztřepeny v síťku (u ostřice vyvýšené jsou slámově zbarvené a bez výrazné síťky).
Rozšíření: Celkový areál druhu pokrývá převážnou část Evropy s výjimkou nejsevernějších oblastí, dále se vyskytuje roztroušeně ve střední a východní Asii.
Druh se v ČR vyskytuje velmi nerovnoměrně. V některých oblastech je doposud hojný (Třeboňsko, Blatensko, Mimoňsko), jinde roztroušeně se vyskytující (východní Čechy) či vzácný.
Ekologie: Ostřice vyvýšená obývá břehy vodních nádrží, mokřady, olšiny a slatiny.
Hemikryptofyt. Kvete od května do července.
Ohrožení: Druh patří mezi ohrožené taxony naší flóry. Dříve byl mnohem hojnější, ovšem silně ustoupil vlivem eutrofizace vodních nádrží a nesvědčí mu ani jejich vyhrnování.
Literatura:
Řepka R. & Grulich V. (2014): Ostřice České republiky. – Lesnická práce, Praha.
Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!