Natura Bohemica | příroda České republikyCarduus personata (L.) Jacq. – bodlák lopuchovitý
Syn.: Arctium personata L.; Lappa personata (L.) Lam.
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Status: běžný druh
Popis: Bylina s vřetenovitým hlavním kořenem a podzemními výběžky. Lodyha přímá, obvykle větvená, rýhovaná, pavučinatě chlupatá nebo lysá, úzce ostnitě křídlatá až pod stopky úborů, do 200 cm vysoká. Listy přisedlé, na líci lysé, na rubu obvykle šedoplstnaté; přízemní listy peřenosečné, až 50 cm dlouhé, na bázi dlouze klínovitě zúžené; střední a horní listy celistvé. Úbory nahloučené na konci hlavní lodyhy i bočních větví, přisedlé nebo jen kratičce stopkaté; zákrov polokulovitý. Květy trubkovité, oboupohlavné; korunní trubka slámově žlutá až špinavě bílá; korunní cípy tmavě červenofialové; čnělka s bliznou nápadně vyčnívající z koruny. Nažky hladké, lesklé; paprsky chmýru drsné, na bázi navzájem srostlé.
Možná záměna: Z našich bodlák je podobný bodlák kadeřavý (Carduus crispus), který je dvouletkou a netvoří podzemní výběžky, horní listy má peřenolaločné, jen občas celistvé. Úbory jsou u tohoto druhu nápadně stopkaté, se stopkami až 2 cm dlouhými. Oba druhy se na společných lokalitách mohou křížit za vzniku Carduus ×sepincola. Kříženec je v přírodě spíše vzácný, relativně špatně rozpoznatelný.
Rozšíření: Druh s evropským areálem s jádrem v alpsko-karpatské oblasti. Celkový areál se rozpíná od francouzského Centrálního masivu, přes střední Evropu po karpatský oblouk, resp. bulharské pohoří Rodopy. Na sever proniká velmi ojediněle do středního Německa do pohoří Harz a do Polska.
V Česku se vyskytuje ve vysokých pohořích sv. Čech a severní Moravy (od Krkonoš po Nízký Jeseník, s nižší frekvencí též v Moravskoslezských Beskydech), v pohořích severních až sz. Čech roste jen ojediněle. Dále se vyskytuje na Šumavě a v Blanském lese odkud povodím Vltavy a Otavy proniká hlouběji do vnitrozemí. Bodově roste také jinde v chladnějších oblastech mezofytika.
Ekologie: Druh obsazující vysokobylinnou podhorskou až horskou vegetaci podél vodotečí, luhy, křoviny a různě ruderalizovaná místa podél lidských sídel. Preferuje vlhké, humózní, na živiny bohaté půdy. Je důležitou součástí subalpínské vegetace vysokobylinných niv sv. Adenostylion alliariae a horské nitrofilní vegetace sv. Rumicion alpini.
Vytrvalý hemikryptofyt s fenologickým optimem kvetení od června do srpna.
Literatura:
Štěpánková J. (2004): Carduus L. In: Slavík B. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky, vol. 7, Academia, Praha, 377–385.
Najdete zde již více než 3100 druhů rostlin, hub a živočichů vyskytujících se v Česku!