Branchipus schaefferi Fischer, 1834 - žábronožka letní

Podkmen: Crustaceae - korýši; Třída: Branchiopoda - lupenonožci

Status: KO, CR

Popis: Velikost 20 - 25 mm. Tělo je je průsvitné, u starších jedinců bělavé s červenými přívesky. Někdy můžeme pozorovat i nazelenalé jedince, toto zbarvení je způsobeno potravou (zelenými řasami). Stejně jako u všech žábronožek má i ž.letní výrazný pohlavní dimorfizmus. Na hlavě je pár výrazných tmavých očí. Samci mají druhý pár tykadel přeměněn na  kleštičkovité útvary, které jsou u samic zakrnělé. Samice má na prvních dvou článcích upevněn pár vaječných vaků, který mají perleťový lesk.

Možná záměna: S ostatními žábronožkami (v ČR 4 druhy), ovšem tento druh je poměrně dobře rozpoznatelný již podle zbarvení (červená vidlička, perleťový lesk vaječných vaků). Navíc jde o letní druh.

Rozšíření: Evropa - chybí na Britských ostrovech a v severní Evropě.

V ČR vzácný druh, vyskytující se v nížinách (např. východní Čechy, Jihlavsko, střední a jižní Morava).

Biologie a ekologie: Žábronožka letní obývá letní periodické tůně na polních a lesních cestách, zaplavované louky, tankodromy apod. Obývá kaluže a menší tůně většinou s bahnitým dnem. Vyskytuje se od května do října, až když se voda prohřeje.  Často se vyskytuje společně s listonohem letním (Triops cancriformis). Ve vodě se pohybuje velice rychle, rejdivým pohyby. Živí se řasami a různými rostlinnými i živočišnými zbytky, které filtrují z vody. Dospělí samci se přichytí pomocí klěštičkových tykadel k samici a páří se, za několik dnů samice vypouští z vaječných vaků vajíčka, která vydrží ve vyschlé kaluži i několik let.

Ohrožení a ochrana: Stejně jako ostatní naše žábronožky je zařazena mezi zvláště chráněné živočichy jako kriticky ohrožená (KO), stejně tak v červeném seznamu. Dříve byla hojným druhem téměř po celém území, nyní je jako ostní naši lupenonožci vzácná. Je ohrožena intenzifikací zemědělství a změnou vodního režimu krajiny. Velké populace přežívají v tankodromech v některých vojenských újezdech.

Právě vyšla kniha: Motýli Národních parků Podyjí a Thayatal. Kniha je ke stažení ve formátu pdf, nahlédnout můžete zde.