Brachypodium rupestre - válečka skalní

6. 9. 2016 vytvořil Václav Dvořák

Brachypodium rupestre (Host) Roem. et Schult. – válečka skalní

Syn.: Brachypodium pinnatum subsp. rupestre (Host) Schübl. & G. Martens; Bromus rupestris Host

Čeleď: Poaceae – lipnicovité

Status: nepůvodní druh

 

Popis: Výběžkatá nebo velmi řídce trsnatá tráva s lodyhami vysokými 50–90 cm. Listové čepele lesklé, alespoň slabě nadvinuté, na abaxiální straně hladké nebo slabě drsné, bez nebo s ojedinělými kupředu namířenými osténkatými chlupy na žilnatině. Pluchy na hřbetě hladké.

 

Možná záměna: Zaměnit lze zejména s válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum), která má listové čepele hustě chlupaté, drsné, matné, do plochy rozložené a stejně tak pluchy jsou hustě chlupaté.

 

Rozšíření: Západoevropsko-mediteránní druh s areálem zahrnujícím oblast od Pyrenejského poloostrova po Blízký východ a Pontikum. Na sever zasahuje zhruba po Belgii a Německo.

 

V České republice je rozeznáván teprve několik let, jelikož historické literární údaje vyvolávaly spíše pochybnosti o jejich věrohodnosti. Recentní nálezy pochází z lesnatých oblastí Bílých Karpat, zejména z okolí Štítné nad Vláří, dále byl druh nalezen v blízkosti Olomouce, Valašského Meziříčí, Městečka Trnávky, Čejče, u Loun, u Milovic ve středních Čechách a lze očekávat, že se objeví na řadě dalších lokalit.

 

Ekologie: Na našem území osidluje válečka skalní širokou škálu biotopů, které jsou jak synantropního, tak polopřirozeného charakteru. Obvykle se jedná o louky, světliny v lesích, ale též prameniště nebo též o okraje komunikací a silniční příkopy.

 

Hemikryptofyt s fenologickým optimem kvetení od června do července.

 

Poznámka: V některých florách jsou rozeznávány dva poddruhy: Brachypodium rupestre subsp. rupestre a B. r. subsp. caespitosum, lišící se přítomností nebo absencí oddenku, šířkou listové čepele, špičatostí listů a dalšími znaky. Hodnota těchto znaků je však sporná.

 

 

Literatura:


Dančák M. & Hadinec J. (2011): Brachypodium rupestre (Host) Roem. et Schult.  In: Hadinec J. et Lustyk P. (eds), Additamenta ad floram Republicae Bohemicae IX, Zprávy Čes. Bot. Společ, 46/1: 61–63.

 

Schippmann U. (1986): Über Brachypodium rupestre (Host) Roemer & Schuttes in Bayern. Unterscheidung und Verbreitung. – Ber. Bayer. Bot. Ges., 57: 53–56.